26 C 40/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 8. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná byla ve dnech [datum] až [datum] hospitalizována na Klinice plastické chirurgie žalobkyně, kdy byla žalované poskytnuta zdravotní péče nehrazená z veřejného zdravotního pojištění (žalobkyně uvádí, že tuto péči žalovaná uhradila). Žalovaná byla ovšem dále srozuměna s tím, že ani ubytování na běžném pokoji a strava nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Za tyto služby vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] to dne 1. 2. 2019 se splatností dne 3. 3. 2019 znějící na částku 3 000 Kč. Žalovaná přesto ke dni podání žaloby neuhradil ničeho a to ani přes skutečnost, že svým podpisem stvrdila, že fakturu převzala a že byla po splatnosti žalobkyní několikrát vyzývána k úhradě. 2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaná byla ve dnech [datum] – [datum] poskytnuto ubytování a strava na Klinice plastické chirurgie provozované žalobkyní, a za ubytování a stravu jí byl vystavena faktura [číslo] to dne 1. 2. 2019 se splatností dne 3. 3. 2019 znějící na částku 3 000 Kč. Žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu i výše, když převzetí faktury stvrdila svým podpisem, avšak za ubytování a stravu žalobkyni dosud ničeho nezaplatila, a to ani přesto, že byla žalobkyní k úhradě vyzvána písemnou výzvou ze dne 15. 11. 2021. 4. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že ve dnech [datum] – [datum] bylo žalované poskytnuto ubytování a strava na Klinice plastické chirurgie provozované žalobkyní, v důsledku čehož jí čehož jí dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách vznikla povinnost hradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které jí byly poskytnuty s jeho souhlasem. Žalobkyně žalované ubytování a stravu na Klinice plastické chirurgie vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 1. 2. 2019, znějící na částku 3 000 Kč se splatností dne 3. 3. 2019. Žalovaná, ač svůj dluh vůči žalobkyni ve smyslu ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), uznala co do důvodu i výše, když převzetí faktury stvrdila svým podpisem, žalobkyni na uvedenou fakturu dosud ničeho neuhradila a ocitla se tak v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1968 o.z. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované vedle žalované částky také úroky z prodlení. Na základě shora uvedeného soud žalobě jako důvodné vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 5. O příslušenství dlužné částky splatné dne 3. 3. 2019 soud rozhodl v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dvou náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby a výzva k plnění), celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 600 Kč Náklady řízení přitom byly žalobkyni přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).