26 C 7/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 27. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 104,62 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalovanému vznikla jako držiteli televizního přijímače povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaný splnil dne [datum]. S touto povinností žalovanému zároveň vznikla povinnost platit poplatek ve stanovené výši, a to v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovaný této své povinnosti nedostál, když nezaplatil televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně (za únor 2019 ve výši 134,62 Kč po započtení mimořádných plateb) za období od února 2019 do prosince 2020 včetně ve výši 3 104,62 Kč. Žalobkyně vyzvala písemně žalovaného, aby uhradil celkovou dlužnou částku, žalovaný však svou povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil. Žalobkyně je oprávněna požadovat na základě předpisů občanského práva úrok z prodlení a současně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu 27. 10. 2021. Žalovaný tak dluží žalobkyni celkovou částku ve výši 3 104,62 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 509,45 Kč. 2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá skutkový závěr, že žalovaný se v [anonymizováno] [rok] přihlásil jako poplatník televizního poplatku. Žalovaný nesporuje, že žalobkyni neuhradil řádně a včas televizní poplatky v měsíční výši 135 Kč (za únor 2019 ve výši 134,62 Kč po započtení mimořádných plateb) za období únor 2019 do prosince 2020 včetně, a to ani přesto, že byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky [jméno] výzvami ze dne 8. 3. 2021 a 18. 5. 2021. 4. Podle ust. § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, (dále jen„ zákon č. 348/2005 Sb.“), poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle ust. § 6 zák. č. 348/2005 Sb. měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 5. Vzhledem ke shora uvedenému ve spojení s citovanými ustanoveními zák. č. 348/2005 Sb. soud dospěl k závěru, že žalovaný je jakožto držitel televizního přijímače od [anonymizováno] [rok] poplatníkem televizního poplatku, v důsledku čehož mu dle ust. § 3 odst. 2 ve spojení s ust. § 7 odst. 3 zák. č. 348/2005 Sb. vznikla povinnost hradit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně za televizní přijímač. Jelikož žalovaný svou zákonnou povinnost ani přes výzvy ze strany žalobkyně neplnil, když žalobkyni dosud nezaplatil televizní poplatky v měsíční výši 135 Kč za období od února 2019 do prosince 2020 (za únor 2019 ve výši 134,62 Kč po započtení mimořádných plateb), tj. televizní poplatky v celkové výši 3 104,62 Kč (135 Kč x 22 měsíců + 134,62 x 1 měsíc), vzniklo žalobkyni dle ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb. právo domáhat se zaplacení dlužného televizního poplatku, včetně příslušenství u soudu. S ohledem na shora uvedené soud shledal podanou žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně požadovala příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných plateb televizního poplatku za období od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do 27. 10. 2021 v kapitalizované výši 509,45 Kč. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 2 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále jen„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, a ust. §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána ust. § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky, a 2 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. b/ uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 126 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).