28 C 184/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s datem pojištění od 4. 5. 2021 do 19. 10. 2021 a výší pojistného 2 559 Kč za uvedené období, splatným formou splátek. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku ve výši 1 392 Kč, dílčí platbu ve výši 1 167 Kč za další období však již žalovaný žalobkyni neuhradil, ačkoli k tomu byl žalobkyní vyzván. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin pak vyplývá skutkový závěr, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to od 4. 5. 2021 do 19. 10. 2021 a výší pojistného 2 599 Kč za celé období, splatné formou splátek (zjištěno z návrhu pojistné smlouvy). Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku ve výši 1 392 Kč, neuhradil pak dílčí platbu za následující rok ve výši 1 167 Kč, ač byl k její úhradě žalobkyní vyzván (zjištěno z přehledu upomínky, předžalobní výzvy). 4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 o. z. má žalobkyně jako pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Výše příslušenství v podobě úroku z prodlení (§ 1968 o. z.) je dána § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.) 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří mimosmluvní odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.