28 C 222/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 4. 2022 domáhal zaplacení částky ve výši 66 881 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění své žaloby uvedl, že je právnickou osobou oprávněnou vymáhat plnění povinností [název žalobkyně]. Žalovaný je pak vlastníkem bytové jednotky č. [rok] v domě [adresa] v obci [obec], k. ú. [část obce]. Žalovaný řádně nehradil měsíční předpisy ve výši 2 000 Kč, sestávající z paušálních plateb na správu domu ve výši 110 Kč, na pojistku společných částí domu ve výši 15 Kč a na fond oprav ve výši 1 291 Kč a platby, které se dle zákona vyúčtovávají po skončení každého zúčtovacího období od dodavatele, tj. vodné-stočné, komunální odpad, společná elektřina v domě a úklid domu. Žalovaný v období od listopadu 2019 do ledna 2022 zaplatil pouze částku 4 000 Kč, doúčtování za rok 2018 2022 pak činí částku ve výši 20 881 Kč. Žalovaný tak dluží žalobkyni na nedoplatcích celkem částku ve výši 66 881 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoli k tomu byl žalobkyní písemně vyzván. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný vlastní bytovou jednotku č. [rok] v domě [adresa] v obci [obec], k. ú. [část obce] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalovaný byl povinen hradit pevné částky 1 291 Kč na fond oprav, 110 Kč na správu nemovitosti, 14 Kč na pojištění, stanovené zálohy stanovené poměrně dle počtu osob v domě, a to: vodné-stočné 518 Kč, komunální služby 62 Kč, společná elektřina v domě 4 Kč, a to měsíčně (prokázáno vyúčtováním služeb pro byt č. [rok]). Žalovaný byl dále povinen uhradit doúčtování za rok 2019 v částce 9 332 Kč, za rok 2020 a 2021 v částce 12 429 Kč, za rok 2018 měl žalovaný přeplatek ve výši 880 Kč (prokázáno rozúčtováním pro byt č. [rok]). Žalovaný uhradil na předepsané zálohy za období od měsíce listopadu 2019 až do ledna 2022 pouze částku ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (prokázáno předžalobní upomínkou s kopií obálky). 4. Podle ustanovení § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. 5. Podle ustanovení § 1190 o. z. je osobou odpovědnou za správu domu společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce. 6. Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že žalovaný byl jako vlastník předmětné bytové jednotky povinen hradit měsíční zálohy na služby spojené s užíváním bytu v měsíční výši 2 000 Kč. Žalovaný byl dále povinen uhradit roční vyúčtování záloh. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci, jako osobě odpovědné za správu domu společenství vlastníků, uvedené zálohy nehradil, tj. ani částku ve výši 46 000 Kč představující paušální měsíční platby a ani doúčtování za rok 2019 - 2021 přestavující částku ve výši 20 881 Kč, soud mu tuto povinnost uložil. (výrok I.) 7. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustavení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 675 Kč a dále náhradu nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 2,5 úkony právní služby po 3 780 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky). 10. Celkové náklady žalobkyně ve výši 13 025 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).