31 C 242/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 3. 5. 2022 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že účastnice uzavřely dne 11. 5. 2021 úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku ve výši 825 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 24 měsíců. Výše úroků plyne ze splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy. Žalovaná si dvakrát prodloužila splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem, a to v souladu s ustanovením smlouvy. Za takovéto prodloužení je účtován poplatek ve výši 2 475 Kč. Jednotlivé platby žalované byly započteny v souladu se smlouvou. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky. V souladu se smlouvou byla žalované účtována smluvní pokuta. Dále byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady. Úvěr byl v souladu se smlouvou dne 7. 11. 2021 zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru. Žalované byla dále účtována jednorázová pokuta ve výši 2 867 Kč. Žalobkyně eviduje ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovanou pohledávku ve výši 38 775 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 24 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 825 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti v celkové výši 4 950 Kč, úroků v celkové výši 3 675 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč, smluvních pokut ve výši 3 867 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. Žalovaná přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud učinil za použití § 132 o. s. ř. tento závěr o skutkovém stavu. 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 11. 5. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni celkovou dlužnou částku včetně poplatků sjednaných ve smlouvě o úvěru a příslušenství. (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 11. 5. 2021, splátkovým kalendářem, sazebníkem poplatků, výpisem z účtu žalobkyně) Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalobkyně žalovanou upomínala k uhrazení dlužné částky. (prokázáno výzvou před zesplatněním ze dne 20. 9. 2021) Žalobkyně dne 7. 11. 2021 úvěr zesplatnila, což bylo žalované oznámeno. (prokázáno výzvou ze dne 7. 11. 2021) Žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu vyzvala. (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 11. 3. 2022, podacím lístkem) 5. Ohledně právního posouzení soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že k uzavření úvěrové smlouvy došlo po 1. 12. 2016. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně poskytla žalované úvěr a žalovaná se ve smlouvě zavázala žalobkyni poskytnutou částku spolu s poplatky vrátit, což však neučinila a dostala se tak do prodlení. Žalovaná celkem dluží žalobkyni celkem částku 38 775 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku, vzniklo tak právo žalobkyni požadovat po žalované zaplacení dlužné částky spolu s úroky z prodlení. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. 7. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 730 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 552 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 775 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.