31 C 288/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 952,76 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), dne [datum] smlouvu, na základě které vedla právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovaného běžný účet a poskytla mu k němu kontokorentní úvěr. Nedílnou součástí smlouvy byly dispozice ke kontokorentnímu úvěru, všeobecné obchodní podmínky banky, úrokový lístek banky a sazebník banky. Žalovaný porušil sjednané úvěrové podmínky, neboť úvěrový limit překročil, právní předchůdkyně žalobkyně proto zrušila poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek ve výši 10 752,76 Kč převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet. Právní předchůdkyně žalobkyně umožnila tento zůstatek žalovanému splácet ve splátkách. Ani poté však nebyla dlužná částka zaplacena, proto právní předchůdkyně žalobkyně celou dlužnou částku dopisem ze dne [datum] k tomuto dni učinila splatnou a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě. Dlužná jistina se dále úročila úrokem s úrokovou sazbou 30 %. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, ze strany žalovaného následně nebylo zaplaceno ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), usnesením zdejšího soudu č. j. 31 C 288/2022-11 vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vést pro žalovaného účet a poskytovat kontokorentní úvěr (zjištěno ze smlouvy ze dne [datum]). Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činila 30 % ročně (zjištěno z úrokového lístku). Žalovaný se zavázal, že jeho účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů, a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50 % poskytnutého úvěrového limitu, a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna v případě překročení povoleného limitu a/nebo nedodržení měsíčního kreditního příjmu převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet ke dni zrušení povoleného limitu a oznámit žalovanému číslo nového úvěrového účtu, celkovou dlužnou částku a výši jednotlivých měsíčních anuitních splátek. V případě prodlení žalovaného s úhradou závazků ze smlouvy o úvěru byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna podle podmínek zejména navíc úročit dlužnou částku úrokem z prodlení, požadovat poplatky, smluvní pokuty a jiné platby související s prodlením, ukončit smluvní vztah se žalovaným, pozastavit poskytování bankovních produktů a služeb (zjištěno z všeobecných obchodních podmínek). Žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 952,76 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně učinila částku ve výši 10 952,76 Kč okamžitě splatnou ke dni [datum] a vyzvala žalovaného, aby částku v této výši zaplatil do [datum] (zjištěno z oznámení o zesplatnění). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky písemnou upomínkou (zjištěno z výzvy k plnění ze dne [datum]). 6. Poměr mezi účastníky soud posoudil podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ obch. zák.“) a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“), a to s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 7. Podle § 261 obch. zák. tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. 8. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 365 obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 369 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády. 11. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. 12. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o účtu a smlouvu o kontokorentním úvěru ve smyslu § 497 obch. zák., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 952,76 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil podmínky úvěrové smlouvy, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku v souladu s úvěrovými podmínkami zesplatnila a následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, včetně poplatků a úroků. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku nezaplatil, což v průběhu řízení nijak nesporoval. O obchodním úroku ve výši 30 % ročně bylo rozhodnuto podle smlouvy o úvěru a o úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 517 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 952,76 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 14. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.