34 C 339/2016-219 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 19.1.2016 ve znění jejího částečného zpětvzetí ze dne 17.8.2022 domáhá nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením blíže specifikované smlouvy o vydání nemovitosti – pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Uvedl, že je církevní právnickou osobou domáhající se svého historického majetku ve smyslu § 10 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi. Předmětný pozemek byl v době jeho přechodu na stát součástí PK historicky patřící žalobci, proto se jeho vydání domáhal výzvami, kterým však nebylo vyhověno. 2. Žalobce se proto domáhá nahrazení projevu vůle žalované s vydáním předmětného pozemku. 1. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobce zcela neuznala. Uvedla zejména, že předmětný pozemek je veden jako druh pozemku ovocný sad, zemědělský půdní fond, jedná se tedy o zemědělský pozemek, o jehož vydání má rozhodovat státní pozemkový úřad, u kterého ostatně žalobce v roce 2013 svůj nárok uplatnil. Dále žalovaná namítla, že žalobce neprokázal, že je historickým vlastníkem předmětného pozemku, tedy jeho souvislost mezi pozemkem PK [číslo] zapsaným v Zemských deskách [číslo]. 2. Z uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby. 3. Rozsudkem ze dne 15.11.2017, č.j. 34 C 339/2016-44 zdejší soud žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4.5.2018, č.j. 72 Co 27/2018-91 citovaný rozsudek zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu jednání. Zdejšímu soudu pak uložil, aby se vypořádal s otázkou charakteru předmětného pozemku, jejíž řešení bude určující pro postup ve věci samé. Dále zdejšímu soudu uložil zkoumat žalovanou namítanou zastavěnost tehdy předmětných pozemků. 4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 5. V řízení byl prokázán tento skutkový stav: 6. Žalobce je církevní právnickou osobou (prokázáno výpisem z Rejstříku evidovaných právnických osob Ministerstva kultury ČR ze dne 12. 3. 2013). 7. Žalovaný je zapsán v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce] jako vlastník předmětného pozemku, vznik práva ze zákona č. 229/1991, ohlášení správy nemovitosti Pozemkovým fondem ze dne 11.7.2005 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce]). 8. Předmětný pozemek má původ v PK [číslo], jejímž historickým vlastníkem – od roku 1545 - byl žalobce (prokázáno knihovní vložkou číslo 1091 pro k.ú. [část obce] – [část obce], knihovní vložkou [číslo] – [anonymizováno] [část obce], seznamem parcel žalobce v k.ú. [část obce] ke dni [číslo], oznámením Ministerstva zemědělství ze dne 5.4.1948). 9. Prohlášením ze dne 21.6.1958 prohlásila Správa zemědělství a lesního hospodářství rady KNV v Praze, že ČS stát vykoupil podle zákona č. 142/47 Sb. mimo jiné parcelu PK [číslo] a přidělil jej bývalému národnímu podniku [anonymizována tři slova] (prokázáno citovaným prohlášením). 10. Žalobce se z titulu tvrzené oprávněné osoby výzvou č.j. SM/371/2013 doručenou žalované dne 20.5.2013 domáhal na žalované vydání zemědělských nemovitostí ve smyslu ZMV, mimo jiné pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] (prokázáno citovanou výzvou). 11. Z fotodokumentace založené ve spise plyne, že předmětný pozemek byl v letech 1974 1974 součástí sadu, částečně komunikace mezi pozemky (prokázáno fotografií na čl. 175 spisu), stejně tak v letech 1996 a 2002, kdy sad je částečně vykácen (prokázáno fotografií na čl. 176 a 177 spisu), od roku 2007 je na pozemku zeleň, na přilehlém pozemku, na kterém byl původně sad, je uložen blíže neurčený materiál (prokázáno fotografiemi na čl. 178-180 a čl. 196). 12. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Návrh žalobce na provedení důkazu místním šetřením soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť z předložené fotodokumentace je zjevné, že pozemek předmětný i pozemek s ním sousedící prošel od rozhodného data [datum] výraznou změnou a při místním šetření by tedy nebylo možno zjistit žádné relevantní informace. Soud dále neprovedl navržený výslech autora přípisu [anonymizována dvě slova] [příjmení] z důvodu níže uvedeného. 13. Z ostatních předložených důkazů nezjistil soud žádné informace relevantní pro toto řízení zejména z důvodu, že se týkají pozemků, které již nejsou předmětem tohoto řízení (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 9.9.2022, č.j. 34 C 339/2016-155). 14. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 15. Při posuzování merita věci soud postupoval podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi (dále jen jako„ ZMV“). 16. Podle ust. § 1 ZMV tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem1 církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu (dále jen„ registrované církve a náboženské společnosti“), v období od [datum] do [datum] (dále jen„ rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi. 17. Podle ust. § 2 písm. a) ZMV pro účely tohoto zákona se rozumí původním majetkem registrovaných církví a náboženských společností věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty, včetně spoluvlastnických podílů a součástí a příslušenství věcí, které byly alespoň část rozhodného období ve vlastnictví nebo které příslušely registrovaným církvím a náboženským společnostem, právnickým osobám zřízeným nebo založeným jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, Náboženské matici nebo dalším právnickým osobám zřízeným nebo založeným za účelem podpory činnosti registrovaných církví a náboženských společností k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, nebo jejich právním předchůdcům. 18. Podle ust. § 2 písm. b) bod 1. ZMV pro účely tohoto zákona se rozumí zemědělskými nemovitostmi pozemky, které ke dni 24. června 1991 tvořily zemědělský půdní fond nebo do tohoto fondu náležely. 19. Podle ust. § 3 písm. b) ZMV oprávněnou osobou je právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti. 20. Podle ust. § 5 písm. a) ZMV je skutečností, v jejímž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě). 21. Podle ust. § 10 ZMV oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne. Ve výzvě oprávněná osoba označí věc a uvede právní důvod nároku na její vydání podle tohoto zákona; k určení věci postačí, je-li označena podle stavu v době, kdy se stala předmětem majetkové křivdy. Dále oprávněná osoba a) připojí listinu nebo jinak doloží, že věc náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností, b) připojí listinu nebo uvede důvody, z nichž vyplývá, že je splněna některá ze skutečností podle § 5, c) připojí listinu nebo jinak doloží skutečnost osvědčující některou z podmínek podle § 7, je-li povinnou osobou osoba uvedená v § 4 odst. c) nebo d), d) připojí listinu prokazující právní nástupnictví nebo právní nástupnictví jinak osvědčí, uplatňuje-li nárok na vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti, která se stala předmětem majetkové křivdy v době, kdy ji vlastnil právní předchůdce oprávněné osoby. Výzvu, která byla doručena povinné osobě, lze doplňovat o další důvody, skutečnosti a listiny osvědčující uplatněný nárok; uplatněný nárok nelze takovým doplňováním rozšiřovat (odst. 1). Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou písemnou dohodu o vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti do 6 měsíců ode dne doručení výzvy, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 11). V dohodě budou nemovitosti uvedeny údaji podle katastrálního zákona. Bude-li předmětem vydání pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v podobě parcely, musí být neoddělitelnou součástí dohody geometrický plán (odst. 2). Vlastnické právo k jiné nemovité věci než zemědělské nemovitosti evidované v katastru nemovitostí nabývá oprávněná osoba na základě dohody o vydání věci vkladem do katastru nemovitostí (odst. 3). Nedojde-li k uzavření dohody o vydání věci podle odstavce 2 nebo podle § 11, může se oprávněná osoba obrátit ve lhůtě 3 let na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle povinné osoby,