35 C 1474/2021-60 — Obvodní soud pro Prahu 5

1 Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne [datum] bylo tvrzení žalobce, že žalovaný dne [datum] cestoval na lince městské hromadné dopravy [číslo] provozované žalobcem, uzavřel tak s ním smlouvu o přepravě osob. Při provedené přepravní kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně se prokázal jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif PID) a neuhradil tak stanovené jízdné ve výši 24 Kč. Vznikla mu povinnost zaplatit vedle jízdného též přirážku ve výši 1 500 Kč, celkem částku 1 524 Kč, tu však ani po výzvě nezaplatil. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly. 2 Žalobce se k jednání soudu omluvil, prot soud podle § 101 odst. o.s.ř. jednal v jeho nepřítomnosti. 3 Zákonný zástupce žalovaného nesporoval, že se žalovaný dopustil tvrzeného přepravního přestupku, nicméně namítal, že není na místě, aby žalobce po něm mohl chtít zaplatit padesátinásobek ceny jízdenky. Dále namítal, že žalovaný na jeho adrese nebydlí, a o zásilkách od Dopravního podniku se nemohl dozvědět. Dále považoval za absurdní, že Dopravní podnik se nechává zastupovat, když za něj mohou jeho vlastní právníci, a tedy nesouhlasí, aby žalující straně byly přisouzeny náklady řízení vzniklé jeho zástupci. On sám je v invalidním důchodu, žádný invalidní důchod však nepobírá, dostává jen životní minimum. Jaké jsou majetkové poměry žalovaného mu není známo, neví zda žalovaný pracuje, nemá s ním žádné kontakty. 4 V řízení bylo prokázáno, že žalovaný shora uvedeného dne použil k přepravě linku označenou v žalobě - prostředek městské hromadné dopravy provozované žalobcem, při kontrole se prokázal lítačkou s neplatným kuponem, tedy nikoli platným jízdním dokladem, proto mu byl uložen postih ve výši 1.500 Kč, a zároveň byl vyzván k doplacení jízdného ve výši 24 Kč. Pohledávka žalobce činí celkem 1 524 Kč, žalovaný ji neuhradil ani přes upomínku Viz Zápis o provedené přepravní kontrole z uvedeného data, upomínka + podací arch. 5 Tím, že se žalovaný při použití dopravního prostředku žalobce nemohl prokázat platnou jízdenkou, porušil § 2550 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdy smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. U hromadných dopravních prostředků je smlouva o přepravě osob uzavírána konkludentním jednáním, povinností dopravce je provést přepravu řádně a včas, povinností cestujícího zaplatit cenu přepravy. Při nesplnění této povinnosti je cestující povinen zaplatit i zvláštní peněžitou sankci, která má povahu smluvní pokuty a její podmínky a výše se řídí přepravními řády (§ 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění v případě použití autobusové linky, § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. s použitím Smluvních přepravních podmínek PID – čl.8 Cestující, který se neprokáže platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1500 Kč). 6 Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně požadovaného příslušenství podle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění ponechal obecnou podle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když pro stanovení lhůty jiné než obecné neshledal důvody. 7 Pro úplnost soud uvádí, že skutečnost, že se žalovaný nezdržuje na adrese trvalého pobytu, a tudíž se neseznámil s předžalobní upomínkou, musí jít k jeho tíži. Dle judikatury (usnesení NS ČR 32 Cdo 80/2012 ze dne 30.5.2012 a 20 Cdo 575/2013 ze dne 26.6.2013, usnesení ÚS ČR II. ÚS 1308/10 ze dne 30.6.2010) je totiž adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochrany vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to zda se zde zdržuje. Žalobce v daném případě výzvu zaslal na poslední známou adresu, byla tedy doručena účinně. 8 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 150 o.s.ř., když soud má za to, že s ohledem na výše popsané okolnosti jakož i osobní a majetkové poměry žalovaného a jeho zákonného zástupce by bylo nepřiměřeně tvrdé vázat jej k náhradě nákladů řízení, které vznikly žalobci.