4 C 228/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se po žalované domáhá náhrady škody způsobené závadou ve sjízdnosti komunikace, neboť dne 29.1.2021 okolo 18,31 hodin ve svém vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka] projížděl přes most [číslo] na silnici č. [spisová značka], kde byla poškozená komunikace a nacházely se na ní mimořádné výtluky. Žalobce místem nehody projel v souladu s dopravními předpisy, přizpůsobil jízdu stavu komunikace. Výtluky nebyly nikterak viditelné, ani tam nebylo žádné označení. Žalobce má za to, že žalovaná dlouhodobě věděla o špatném stavu vozovky a přesto nepodnikla žádné mimořádné kroky, tedy zejména neopatřila místo patřičným dopravním značením ani nezvýšila frekvenci běžných prohlídek. Přejetím výtluk, které nebyly vidět, došlo na žalobcově voze k poškození 4 disků, 2 pneumatik a díky tomu musel vyměnit i 4 ventily senzoru tlaku pneumatik, to vše v ceně 78 224 Kč vč. DPH. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť předmětný úsek komunikace podléhá pravidelným kontrolám dvakrát do měsíce a v lednu předcházeli nehodě dvě pravidelné kontroly a ani v jednom případě nebyly odhaleny žádné závady. Žalovaná sice nepopírá, že celkový stavební a dopravně technický stav dané komunikace je zhoršený, ale z toho důvodu musí účastníci silničního provozu svou jízdu touto stavu přizpůsobit. Na vznik výtluku reagoval příslušný cestmistr hned následující den po nehodě, dne 30.1.2021, když zajistil výspravu asfaltovou směsí za studena. Žalovaná uvedla, že ke vzniku výtluku může dojít vlivem dopravního zatížení ve spojení s povětrnostními vlivy v řádu jednotek dnů a vzhledem k počtu kilometrů silnic II. a III. třídy, které žalovaná spravuje (8 616 km), je velice obtížné vzniku výtluků na silnici předcházet a to i s ohledem na pracovní vytížení pracovníků žalované a omezeným finančním možnostem. 3. Z velkého technického průkazu [značka automobilu] [registrační značka] soud zjistil, že vlastníkem tohoto vozu je žalobce. 4. Z [webová adresa] soud zjistil, že žalovaná dne 21.1.2021 zadala nadlimitní veřejnou zakázku na realizaci rekonstrukce mostu na komunikaci [anonymizována tři slova], jejíž předmětem má být mj. odstranění vozovkového souvrství mostu, výměna dilatačních závěrů a nové vozovkové souvrství. 5. Z barevných fotografií z místa nehody z doby po nehodě soud zjistil, že u dilatační spáry na mostě jsou viditelné výtluky, vozovka je mokrá a není vidět, jak jsou výtluky hluboké. 6. Z videí soud zjistil, že disky kol jsou evidentně poškozeny, neboť nejsou souměrné, tedy jsou zohýbané. Z barevných fotografií pneumatik poškozeného vozidla soud zjistil, že pneumatika je poškozena. 7. Z cenové nabídky společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že cena jednoho alu disku 20“ je 14 230 Kč, jednoho ventilku TPS je 2 251 Kč a jedné pneumatiky [anonymizována tři slova] 6 je 6 150 Kč. 8. Z poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím soud zjistil, že na mostě ev. [číslo] na silnici č. [spisová značka] byl v době od 1.1.2021 – 28.2.2021 uplatněn jeden nárok na náhradu škody ve výši 22 631 Kč. 9. Z vyjádření k žádosti o náhradu škody žalované ze dne 26.2.2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána žalobcem k náhradě škody dne 1.2.2021. 10. Z reakce žalobce ze dne 15.3.2021 soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti rozhodné pro věc. Pokud žalovaná navrhovala k důkazu výslech cestmistra [jméno] [příjmení] a vedoucího provozního úseku [příjmení] [jméno] [příjmení] a záznam ze stavebního deníku ze dne 30.1.2021, pak soud tyto návrhy zamítnul, neboť skutečnost, že následující den po nehodě byl výtluk cestmistrem opraven asfaltovou směsí za studena, není nikterak pro rozhodnutí podstatné. To že byl výtluk následující den opraven jen podporuje tvrzení žalobce, že tam významný opravitelný výtluk dne 29.1.2021 v půl sedmé večer byl a že nešlo jen o drobnou nerovnost. To, zda se jedná o drobné nerovnosti – tj. zhoršený stav vozovky či závadu ve sjízdnosti navíc neposuzuje cestmistr, ale soud. Stanovisko pojistitele žalované k ohlášené škodní události ze dne 23.2.2021 je pro rozhodnutí ve věci též bez relevance a pokud byl ze strany žalované navrhován protokol o běžné prohlídce z ledna 2021, pak ani tento důkaz nemůže ve světle ostatních provedených důkazů zvrátit soudem zjištěný skutkový stav, že v době nehody tam výtluk byl, neboť jak sama uvedla žalovaná, výtluk se může vytvořit během několika málo dní. 11. Na základě takto provedeného dokazování lze dospět k tomuto skutkovému závěr: žalobce dne 29.1.2021 v čase okolo 18,31 hodin ve svém voze [anonymizována čtyři slova], [registrační značka] projížděl přes most [číslo] na silnici [anonymizováno] [číslo]. Tato komunikace byla v této době poškozená a nacházely se na ní zcela mimořádné výtluky. Přejetím výtluků došlo k poškození 4 disků a byly zničeny 2 pneumatiky. Vzhledem k výměně musel žalobce vyměnit také 4 ventily senzoru tlaku pneumatik. Odstranění poškození bylo autorizovaným servisem vyčísleno na 78 224 Kč. Žalobce projel v místem v souladu s dopravními předpisy. V době od 1.1.2021 do 28.2.2021 byla uplatněna náhrada škody vzniklá v souvislosti s poruchou ve sjízdnosti v daném místě i jiným účastníkem dopravní nehody. Žalovaná o poruše ve sjízdnosti, tedy o výmolech musela vědět, neboť dne 21.1.2021 veřejnou zakázku na opravu mostu. Výtluky nebyly nikterak ze strany žalované označeny. Na výtluky reagoval cestmistr následující den, kdy zajistil jejich výspravu. 12. Podle ust. § 26 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon“), se stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím. Podle odst. 6 uvedeného ustanovení se závadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona rozumí taková změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. 13. Podle ust. § 28 odst. 3 zákona pokud závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace nelze neprodleně odstranit, je ten, komu povinnost k odstranění znečištění, popřípadě k úhradě nákladů na odstranění poškození náleží, povinen místo alespoň provizorním způsobem neprodleně označit a závadu oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. 14. Podle ust. § 27 odst. 2 zákona, je vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku povinen nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. 15. Podle § 9 odst. 1 věty první vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, cílem údržby a oprav je odstranit závady ve sjízdnosti, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení, běžná údržba zahrnuje zejména drobné místně vymezené práce, včetně ošetřování silniční vegetace. 16. Předpoklady odpovědnosti za závadu ve sjízdnosti jsou: stav vozovky a to, zda závada odpovídá zákonnému pojmu závady ve sjízdnosti, vznik škody a příčinná souvislost, a to bez ohledu na zavinění (úmysl, nedbalost) správce komunikace či jeho zaměstnanců. Pokud jednu z hlavních příčin vzniku škody lze podřadit pod pojem„ závada ve sjízdnosti“, je objektivní odpovědnost správce komunikace založena a je na něm, zda prokáže, že nebylo v mezích možností tyto závady odstranit ani na ně předepsaným způsobem upozornit. Předpoklady odpovědnosti jsou v daném případě splněny. Výtluky, které byly na předmětné komunikace v době nehody, odpovídají pojmu závada ve sjízdnosti. Taková závada se totiž může nacházet i v místě nekvalitního stavebního stavu komunikace, pokud se jedná o natolik rozsáhlý (hluboký) výtluk, že vzhledem k okolnímu stavu vozovky jde o takovou změnu sjízdnosti, kterou žalobce nemohl předvídat ani tehdy, přizpůsobí-li způsob jízdy špatnému stavu komunikace. V řízení bylo prokázáno, že na komunikaci bylo právě takové významné zhoršení sjízdnosti, které se svým charakterem se natolik vymykalo stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, že žalobce ani při obezřetné jízdě respektující stav komunikace či případné důsledky povětrnostních vlivů nemohl výskyt výtluků předpokládat a účinně na ně při řízení reagovat tedy, že se jednalo o závadou ve sjízdnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1495/2003, publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod C 2751). 17. Žalovaná v řízení nepopírala exis