4 C 42/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

Předmětem řízení je zaplacení částky 180 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná dne 5. 5. 2019 a 12. 9. 2019 využila u žalobkyně lékařskou pohotovostní službu, za což žalované vznikla povinnost zaplatit regulační poplatek. Regulační poplatek byl vyúčtován daňovým dokladem znějícím na částku 90 Kč splatným dne 13. 5. 2019 a na částku 90 Kč splatným dne 20. 9. 2019. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a to ani po upomínkách žalobkyně. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná využila dne 5. 5. 2019 a 12. 9. 2019 u žalobkyně lékařskou pohotovostní službu, za což žalované vznikla povinnost zaplatit regulační poplatek. Ten byl vyúčtován daňovým dokladem znějícím na částku 90 Kč splatným dne 13. 5. 2019 (zjištěno z daňového dokladu [číslo]) a na částku 90 Kč splatným dne 20. 9. 2019 (zjištěno z daňového dokladu [číslo]). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky s podacím archem). Dle § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství. Dne 5. 5. 2019 a 12. 9. 2019 bylo žalované poskytnuto pohotovostní ošetření v zařízení žalobkyně, čímž žalované vznikla v souladu s § 16a výše citovaného zákona povinnost zaplatit regulační poplatek za poskytnutí této lékařské pohotovostní služby ve výši 2x 90 Kč. Protože žalovaná žalobkyni dosud dlužnou částku 180 Kč nezaplatila, což nijak nesporovala, soud jí tuto povinnost uložil. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dlužné částky vyplývá z daňových dokladů. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a návrh ve věci samé) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.