4 C 427/2021-39 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 54 199 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela dne 4. 4. 2016 úvěrovou smlouvu č. [číslo], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 91 949 Kč na nákup zboží u prodejce, kdy částka poskytnutého úvěru byla zaslána přímo na účet prodejce. Roční úroková sazba činila 34,914026 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet 60. měsíčními splátkami ve výši 3 251 Kč, přičemž konečná splatnost úvěru byla stanovena na 2. 4. 2021. Žalovaný se tak zavázal uhradit celkem částku 195 060 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas, proto žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 24. 2. 2020. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po výzvě žalobkyně. 2. Soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný, který byl řádně předvolán, se k jednání nedostavil ani nepožádal o jeho odročení. 3. Ze smlouvy č. [číslo] ze dne 4. 4. 2016 soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 91 949 Kč s úrokem 34,914026 % ročně, a to za účelem financování specifikované automobilu s tím, že úvěr bude poskytnut přímo na účet prodejce. Žalovaný se zavázal úvěr splácet 60. pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 251 Kč s konečnou splatností dne 2. 4. 2021. 4. Z úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně byla v případě neplnění některé z povinností žalovaného vyplývající ze smlouvy po dobu delší 30 dnů oprávněna požadovat zaplacení celého úvěru s úroky (hlava 5. § 2 písm. a)). Dále byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému, pokud dojde k prodlení se zaplacením splátky úvěru, poplatek za upomínku ve výši 150 Kč v případě první upomínky a ve výši 360 Kč v případě druhé a další upomínky (hlava 8. § 4). 5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná poskytla žalovanému úvěr ve výši 91 949 Kč. Žalovaný neuhradil jistinu ve výši 36 950,66 Kč, dlužné splátky do data zesplatnění ve výši 16 155 Kč, obchodní úrok 143,34 Kč, smluvní sankce za upomínky 620 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 330 Kč. 6. Z výzvy ze dne 24. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Odeslání výzvy bylo doloženo podacím archem. 8. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 4. 4. 2016 smlouvu č. [číslo], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 91 949 Kč a to za účelem financování specifikované automobilu s tím, že peněžní prostředky budou poskytnuty přímo na účet prodejce. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku splácet 60. měsíčními splátkami ve výši 3 251 Kč, přičemž konečná splatnost byla stanovena na 2. 4. 2021. Ve smlouvě byl sjednán úrok z úvěru ve výši 34,914026 % ročně. V případě neplnění některé z povinností žalovaného vyplývající ze smlouvy po dobu delší 30 dnů, byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení celého úvěru s úroky. Dále byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému, pokud dojde k prodlení se zaplacením splátky úvěru, poplatek za upomínku ve výši 150 Kč v případě první upomínky a ve výši 360 Kč v případě druhé a další upomínky. Žalovaný neuhradil jistinu ve výši 36 950,66 Kč, dlužné splátky do data zesplatnění ve výši 16 155 Kč, obchodní úrok 143,34 Kč, smluvní sankce za upomínky 620 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 330 Kč, což nijak nesporoval. Žalobkyně dne 24. 2. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky a dále jej vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 5. 11. 2020. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., jejíž součástí byly úvěrové podmínky. Žalobkyně se zavázala na základě této smlouvy poskytnout žalovanému úvěr na nákup zboží a žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, což neučinil. Žalovaný výši celkové dlužné částky nijak nesporoval, a proto mu soud uložil dlužnou částku zaplatit. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení ve smyslu § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z., a to ve výši stanovené dle § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 236 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 168 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 54 199 Kč sestávající z částky 3 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 800 Kč ve výši 2 268 Kč.