4 C 8/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 27. 10. 2021 domáhala na [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], bytem [adresa], jako právnímu předchůdci žalovaných zaplacení částky uvedené v záhlaví jako zákonného příspěvku, který je povinen platit vlastník či provozovatel motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s ohledem na zjištění učiněné žalobkyní, že [celé jméno žalovaného] byl vlastníkem/provozovatelem [značka automobilu] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 s [registrační značka], VIN: [VIN kód], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 1. 12. 2020 do 10. 2 2021, tj. po dobu 72 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala [celé jméno žalovaného] k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, [celé jméno žalovaného] však na výzvu nereagoval. Žalobkyně požadovala, aby jí [celé jméno žalovaného] dlužnou částku ve výši 2 820 Kč sestávající ze zákonného příspěvku 2 520 Kč (tj. denní sazba příspěvku 35 Kč za 72 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno povinné ručení) a poplatku ve výši 300 Kč spojeného s mimosoudním uplatněním práva dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od 23. 6. 2021 do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala [celé jméno žalovaného] k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 21. 9. 2021. [celé jméno žalovaného] dne [datum] zemřel. Usnesením ze dne 7. 6. 2022 bylo rozhodnuto o pokračování v řízení s žalovanými jako dědičkami [celé jméno žalovaného]. Žalované se ve věci nevyjádřily. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně při své činnosti zjistila, že [celé jméno žalovaného], který byl vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 s [registrační značka], VIN: [VIN kód], od 12. 8. 2013 do 30. 11. 2020 měl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel u pojišťovny [právnická osoba] a v době od 1. 12. 2020 do 10. 2. 2021 (72 dní) nebylo vozidlo pojištěno. Žalobkyně proto vyměřila [celé jméno žalovaného] dopisem ze dne 8. 4. 2021 příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 72 dní při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 35 Kč spolu s náklady uplatnění ve výši 300 Kč a vyzvala ho k jeho úhradě do 30 dnů od doručení dopisu. [celé jméno žalovaného] na výzvu ani přes upomínku ze dne 14. 7. 2021 a ze dne 12. 8. 2021 nereagoval a ničeho neuhradil. Naposledy vyzvala žalobkyně [celé jméno žalovaného] prostřednictvím svého zástupce k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne 21. 9. 2021, který byl odeslaný následujícího dne. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 2. 5. 2022, č.j. 32 D 72/2022-113, soudní komisař stanovil čistou hodnotu pozůstalosti po [celé jméno žalovaného] na 6 828 791 Kč a schválil dohodu žalovaných jako dědiček o rozdělení pozůstalosti, dle které žalovaná č. 1 nenabyla z dědictví ničeho a dědictví nabyla žalovaná č. 2. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 a 7 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč. Dle § 2a vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Vzhledem k tomu, že vozidlo vlastněné [celé jméno žalovaného] nemělo v období od 1. 12. 2020 do 10. 2. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení), byl [celé jméno žalovaného] povinen uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 35 Kč za každý den, kdy nebylo vozidlo pojištěno, spolu s náklady na uplatnění ve výši stanovené vyhláškou na 300 Kč [celé jméno žalovaného] dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil a žalobkyni tak vzniklo právo na její úhradu. Žalované jako dědičky [celé jméno žalovaného] odpovídají dle § 1701 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), za dluhy svého právního předchůdce, přičemž dohoda o rozdělení pozůstalosti mezi nimi uzavřená v řízení o pozůstalosti se nedotýká práv žalobkyně, jež může požadovat splnění dluhu po kterékoliv z žalovaných. Soud proto žalovaným uložil zaplatit dluh jejich právního předchůdce vůči žalobkyni společně a nerozdílně. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. O povinnosti žalovaných zaplatit tuto náhradu společně a nerozdílně k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovaným tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.