5 C 306/2022-39 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalované úhrady shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalobkyně zaslala dne [datum] žalované výzvu jako odběrateli elektřiny k placení rozhlasového poplatku, v níž byla žalovaná vyzvána k provedení řádné přihlášky, případně k zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač. Žalovaná tak ve stanovené lhůtě neučinila, a proto se v souladu se zákonem č. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, považuje za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky v zákonné výši, a to ode dne [datum]. Zároveň byla žalovaná poučena o možnosti vystavení zákonné přirážky za nesplnění zákonné povinnosti ve výši 5 000 Kč. Právnická osoba evidovaná jako poplatník rozhlasových poplatků je povinna platit rozhlasové poplatky čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalované byla za nesplnění oznamovací povinnosti vystavena zákonná přirážka ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se odhlásila z evidence poplatníků rozhlasového poplatku k datu oznámení žalobkyni, tj. k datu [datum]. Žalobkyně eviduje za žalovanou za období od [datum] do [datum] dluh v celkové výši 5 450 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, který kapitalizovala. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že na výzvu žalobkyně ze dne [datum] reagovala v [anonymizována dvě slova] roku [rok] zasláním přes Českou poštu Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby a průvodní dopis ve kterém dokazovala, že žalovaná nedisponuje žádnými rozhlasovými přijímači. Tyto rozhlasové přijímače neměla žalovaná ani prostor umístit do objektu. Vzhledem k tomu nemůže být žalovaná poplatníkem rozhlasového poplatku. V důsledku nemoci [anonymizováno] jednatele žalované od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] mohlo dojít k nedorozumění v komunikaci s úřadem. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin vyplývá skutkový závěr, že žalovaná byla jak odběratel elektřiny, který není přihlášen v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku, vyzvána k provedení přihlášky, resp. vyplnění čestného prohlášení o tom, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač. Žalovaná tak ve stanovené lhůtě neučinila, počínaje dnem [datum] jí proto vznikla poplatková povinnost. Žalovaná se odhlásila z evidence poplatníků rozhlasového poplatku k datu oznámení žalobkyni, tj. k datu [datum]. Žalovaná za období od [datum] do [datum] nehradila řádně a včas rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně. Dlužné rozhlasové poplatky ve výši 5 450 Kč žalovaná neuhradila navzdory předžalobní upomínce. 5. Soud věc právně podle § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen zákon), podle kterého je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 6 zákona činí ode dne účinnosti zákona měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona platí poplatník rozhlasový poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Podle § 7 odst. 3 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Podle § 7 odst. 4 zákona poplatník může po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit rozhlasový nebo televizní poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. Podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona poplatník, který nesplní oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Pokud tak učinil v souvislosti s placením televizního poplatku, je povinen zaplatit České televizi kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 10 000 Kč. Přirážka se platí za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, za který nebyla splněna povinnost platit rozhlasový nebo televizní poplatek. Podle § 10 zákona potom v případě, že poplatník nezaplatí včas rozhlasový poplatek nebo přirážku k poplatku ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského 6. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, žalovaná svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnila. Nedostála tak své zákonné poplatkové povinnosti v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, když nezaplatila rozhlasové poplatky za období od [datum] do [datum] ve výši 45 Kč měsíčně, v důsledku čehož její dluh činí 5 450 Kč. Vzhledem k tomu, že svůj dluh nesplnila řádně a včas, dostala se se splněním dluhu do prodlení (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), čímž žalobkyni vzniklo právo požadovat po ni též úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně žádá v kapitalizované výši. S ohledem na uvedené proto soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které žalobkyni, jež nebyla zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a která nedoložila výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží za předžalobní výzvu k plnění a za žalobu (§ 1 odst. 3 písm. a) cit. vyhlášky) paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 100 Kč (§ 2 odst. 1 cit. vyhlášky). 8. Lhůta k plnění dluhu i nákladů byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro její prodloužení.