5 C 417/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu (bezúčelový spotřebitelský úvěr) distančním způsobem, a to prostřednictvím webových stránek žalobkyně a e-mailu žalovaného. Žalobkyně ověřila ověřovací platbou bankovní účet žalovaného, a dále zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS, dále v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, a prostřednictvím credit scoringu. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč dne [datum] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], a žalovaný se jej zavázal žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 495 Kč, a to ve lhůtě splatnosti do [datum]. Žalovaný však úvěr neuhradil. Účastníci si ve smlouvě sjednali rovněž poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč a poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému účelně vynaložené náklady, které jí vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky ve výši 100 Kč dne [datum]. Dlužná částka ve výši 15 893 Kč sestává z neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a účelně vynaložených nákladů v celkové výši 100 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč na bankovní účet žalovaného, a žalovaný se jej zavázal žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 495 Kč do [datum] Smluvní strany si rovněž sjednaly poplatek za expres výplatu úvěru ve výši 199 Kč a poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč (prokázáno úvěrovou smlouvou a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a sazebníkem). Zatímco žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč poskytla dne [datum] bankovním převodem, žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně a včas neplnil (prokázáno opisem výpisu proplacení smlouvy o převodu částky 15 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum] a výpisem čerpání, splátek a úhrad). Dlužná částka ve výši 15 893 Kč sestává z neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč, která byla žalovanému žalobkyní poskytnuta, z poplatku za poskytnutí úvěru, který byl stranami sjednán ve výši 495 Kč, dále z poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a účelně vynaložených nákladů v celkové výši 100 Kč (zejm. za výzvy žalovanému k úhradě dlužné částky zaměstnanci žalobkyně prostřednictvím sms zpráv na mobilní telefon žalovaného) (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad žalovaného). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou k plnění a podacím archem). 4. Ohledně právního posouzení soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že k uzavření úvěrové smlouvy došlo po 1. 12. 2016. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se jej zavázal žalobkyni vrátit spolu s poplatky za jeho poskytnutí ve lhůtě do [datum]. Žalovaný úvěr však řádně nesplatil. Tím, že žalovaný nesplnil peněžitý dluh v době splatnosti, se dostal do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném též úhradu úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši plynoucí z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náklady zastoupení žalobkyně advokátem, které tvoří odměna stanovená dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”), ve výši 3 x 300 Kč za celkem 3 úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), výzvu k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) a za sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), dále pak 3 x paušální náhrada hotových výdajů á 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) AT) a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení (252 Kč), celkem tedy 2 252 Kč. 7. Lhůta k plnění dluhu i nákladů byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro její prodloužení.