5 C 429/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci dne [datum] uzavřeli distančním způsobem úvěrovou smlouvu, poté, co žalobkyně zhodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne částku ve výši 7 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 231 Kč do 30 dnů od jejího poskytnutí. Smlouvou byl rovněž sjednán poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti do [datum] úvěr spolu se sjednanými poplatky neuhradil, ačkoliv byl k úhradě žalobkyní vyzýván. Touto žalobou se žalobkyně domáhá úhrady neuhrazené jistiny ve výši 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 231 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 210 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby upomínán. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] distančním způsobem úvěrovou smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se jej zavázal žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 231 Kč do [datum] (prokázáno úvěrovou smlouvou, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a sazebníkem). Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 7 000 Kč dne [datum] na bankovní účet žalovaného (prokázáno opisem výpisu proplacení smlouvy). Žalovaný se dostal s úhradou dluhu ze smlouvy do prodlení, na poskytnutý úvěr neuhradil žalobkyni ničeho. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 231 Kč, z poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, z účelně vynaložených nákladů žalobkyně na vymáhání dlužné částky v paušální výši 300 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 3 % z jistiny úvěru, tedy částky 210 Kč (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad a úvěrovou smlouvou). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou k plnění s podacím lístkem). 4. Ohledně právního posouzení soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že k uzavření úvěrové smlouvy došlo po 1. 12. 2016. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve lhůtě splatnosti do [datum]. Žalovaný poskytnutý úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil. Tím, že žalovaný nesplnil peněžitý dluh v době splatnosti, se dostal do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném též úhradu úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši plynoucí z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále smluvní pokutu v souladu s § 2048 odst. 1 o. z. S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají z doposud zaplaceného soudního poplatku a jeho doplatku v celkové částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří mimosmluvní odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním právním a skutkovým rozborem podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. Lhůta k plnění dluhu i nákladů byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro její prodloužení.