5 C 9/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], a to za účelem sjednání pojistného produktu Sdružené pojištění [anonymizováno]. Předmětem pojištění bylo vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] Pro pojistné období bylo sjednáno pojistné ve výši 2 264 Kč s pololetní splatností. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne [datum], a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Z důvodu neplacení pojistného vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky a upozornila jej na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaný v dané lhůtě i přes upozornění na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni [datum]. Za období od [datum] do [datum] včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 685 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní upomínku. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou částku ve výši 885 Kč, když tato se skládá z dlužného pojistného ve výši 685 Kč a v souladu se smluvními ujednáními rovněž z poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 685 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin pak vyplývá skutkový závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva – sdružené pojištění vozidla, [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění motocyklu [značka automobilu], [registrační značka] s počátkem pojištění k témuž dni a výší splátky pojistného 1 033 Kč. Pojistné bylo dle smlouvy splatné pololetně, vždy k 12. dni měsíce února a srpna. Žalovaný neuhradil pojistné ve výši 685 Kč, žalobkyně ho proto vyzvala k uhrazení dlužné částky, k čemuž mu poskytla lhůtu ne kratší než jeden měsíc a upozornila ho na možnost zániku pojištění. Pojištění zaniklo uplynutím dne [datum]. Ke dni zániku pojištění evidovala žalobkyně dlužné pojistné ve výši 685 Kč, o které byl žalovaný následně upomínán. Žalovaný dlužné pojistné ve výši 685 Kč ani náklady upomínání ve výši 200 Kč neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum]. 4. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 o. z. má žalobkyně jako pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Pojištění zaniklo v důsledku neplacení podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona, přičemž v takovém případě má žalobkyně jako pojistitel podle § 13 odst. 2 zákona právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Výše příslušenství je dána § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají z doposud zaplaceného soudního poplatku a jeho doplatku v celkové částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří mimosmluvní odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním právním a skutkovým rozborem podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice doplatek soudního poplatku v částce 600 Kč bylo rozhodnuto s přihlédnutím k § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně uhradila v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pouze soudní poplatek ve výši 400 Kč podle Položky 2 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou přílohu označeného zákona. Vzhledem k tomu, že k vydání elektronického platebního rozkazu nebylo možné soudem přistoupit, je třeba doplatit soudní poplatek do výše Položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku, tj. do částky 1 000 Kč, a to v souladu s Položkou 2 bod 2. Sazebníku. Žalobkyni byla proto výrokem III. tohoto rozsudku uložena povinnost doplatit část soudního poplatku ve výši 600 Kč (1 000 Kč – 400 Kč = 600 Kč). 8. Lhůta k plnění byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro její prodloužení.