18 C 139/2023-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví jako zákonného příspěvku, který je povinen platit vlastník či provozovatel motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s ohledem na zjištění učiněné žalobkyní, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 s [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 85 dní, v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 105 dní, v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 92 dní, a dále v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 250 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěná období, žalovaný však na výzvy nereagoval. Žalobkyně požaduje, aby jí žalovaný uhradil dlužnou částku ve výši 35 780 Kč sestávající ze zákonného příspěvku 5 525 Kč (tj. denní sazba příspěvku 65 Kč za 85 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno povinné ručení), ze zákonného příspěvku 6 825 Kč (tj. denní sazba příspěvku 65 Kč za 105 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno povinné ručení), ze zákonného příspěvku 5 980 Kč (tj. denní sazba příspěvku ve výši 65 Kč za 92 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno povinné ručení), zákonného příspěvku 16 250 Kč (tj. denní sazba příspěvku 65 Kč za 250 dní, kdy nebylo k vozidlu sjednáno povinné ručení) a dále poplatku ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) spojeného s mimosoudním uplatněním práva dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 5 525 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 6 825 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 5 980 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 16 250 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Ukrajiny. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení příslušnosti soudů k rozhodování sporů vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních vztahů, a proto se ke stanovení pravomoci – příslušnosti soudu k projednání této věci použijí ustanovení nařízení Brusel I bis jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost může být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně v nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto skutkovému stavu: Žalobkyně při své činnosti zjistila, že žalovaný, který je vlastníkem [značka automobilu] s objemem válců [anonymizována dvě slova] cm3 s [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (zjištěné údaje o vozidle), neměl v období od [datum] do [datum] (85 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, a proto mu žalobkyně vyměřila dopisem ze dne [datum] příspěvek nepojištěných za nepojištěné období při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 65 Kč a vyzval jej k jeho úhradě do 60 dnů od doručení dopisu (výzva k úhradě). Když žalovaný na dopis nereagoval, upomenula jej žalobkyně o zaplacení dlužného příspěvku dopisem ze dne [datum] (upomínka). Vozidlo žalovaného nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti ani v období od [datum] do [datum] (105 dní), a proto žalobkyně žalovanému vyměřila dopisem ze dne [datum] příspěvek nepojištěných za nepojištěné období při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 65 Kč a vyzval jej k jeho úhradě do 60 dnů od doručení dopisu (výzva k úhradě). Když žalovaný na dopis nereagoval, upomenula jej žalobkyně o zaplacení dlužného příspěvku dopisem ze dne [datum] (upomínka). Vozidlo žalovaného nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti ani v období od [datum] do [datum] (92 dní), a proto žalobkyně žalovanému vyměřila dopisem ze dne [datum] příspěvek nepojištěných za nepojištěné období při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 65 Kč a vyzval jej k jeho úhradě do 60 dnů od doručení dopisu (výzva k úhradě). Když žalovaný na dopis nereagoval, upomenula jej žalobkyně o zaplacení dlužného příspěvku dopisem ze dne [datum] (upomínka). Vozidlo žalovaného nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti ani v období od [datum] do [datum] (250 dní), a proto žalobkyně žalovanému vyměřila dopisem ze dne [datum] příspěvek nepojištěných za nepojištěné období při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 65 Kč a vyzval jej k jeho úhradě do 60 dnů od doručení dopisu. Když žalovaný na dopis nereagoval, upomenula jej žalobkyně o zaplacení dlužného příspěvku dopisem ze dne [datum] (upomínka). Naposledy byl žalovaný žalobkyní prostřednictvím její zástupkyně upomínán o uhrazení dlužných částek předžalobní výzvou ze dne [datum] (předžalobní výzva) odeslanou téhož dne (podací arch), ze dne [datum] (předžalobní výzva) odeslanou téhož dne (podací arch) a ze dne [datum] (předžalobní výzva) odeslanou téhož dne (podací arch). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Pro Českou republiku je od 11. 1. 2009 závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). V souladu s čl. 28 nařízení Řím II má sice přednost před jeho ustanoveními smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení rozhodného práva ve sporech vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních poměrů, které současně nejsou nárokem na náhradu škody, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím II. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 a 7 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2