18 C 313/2023-27 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhá na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví jako zákonného příspěvku, který je povinen platit vlastník či provozovatel motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to s ohledem na zjištění učiněné žalobkyní, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 s [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 93 dní, v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 133 dní, a v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 104 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je dále vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 s [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 66 dní, v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 110 dní, a v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 104 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonných příspěvků nepojištěných za nepojištěná období, žalovaný však na výzvy nereagoval. Žalobkyně proto požaduje, aby jí žalovaný uhradil dlužnou částku celkem ve výši 30 470 Kč sestávající ze zákonného příspěvku 4 371 Kč (tj. denní sazba příspěvku 47 Kč za 93 dní), ze zákonného příspěvku 3 102 Kč (tj. denní sazba příspěvku 47 Kč za 66 dní), ze zákonného příspěvku 6 251 Kč (tj. denní sazba příspěvku 65 Kč za 47 dní), ze zákonného příspěvku 5 170 Kč (tj. denní sazba příspěvku 47 Kč za 110 dní), ze zákonného příspěvku 4 888 Kč (tj. denní sazba příspěvku 47 Kč za 104 dní), ze zákonného příspěvku 4 888 Kč (tj. denní sazba příspěvku 47 Kč za 104 dní) a poplatku ve výši 1 800 Kč (6 x 300 Kč) spojeného s mimosoudním uplatněním práva dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to včetně příslušenství. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Srbska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva uveřejněná vyhláškou ministra zahraničních věcí pod č. 207/1964 Sb. uzavřená mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, která však otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje, a proto soud určil rozhodné právo pro daný vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud tento skutkový stav: 5. Žalobkyně při své činnosti zjistila, že žalovaný, který je vlastníkem [značka automobilu] [anonymizována tři slova] s [registrační značka] (údaje o vozidlech a povinných osobách), neměl v době od [datum] do [datum] (93 dní), v době od [datum] do [datum] (133 dní) a v době od [datum] do [datum] (104 dní) sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Žalobkyně proto vyměřila žalovanému dopisem ze dne [datum] příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 93 dní, dopisem ze dne [datum] příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 133 dní a dopisem ze dne [datum] příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 104 dní při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 47 Kč spolu s náklady uplatnění ve výši 300 Kč (výzva k úhradě ze dne [datum], [datum] a [datum]). 6. Žalovaný, který je dále vlastníkem [značka automobilu] [registrační značka] (údaje o vozidlech a povinných osobách), neměl v době od [datum] do [datum] (66 dní), v době od [datum] do [datum] (110 dní) a v době od [datum] do [datum] (104 dní) sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Žalobkyně proto vyměřila žalovanému dopisem ze dne [datum] příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 66 dní, dopisem ze dne [datum] příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 110 dní a dopisem ze dne [datum] příspěvek nepojištěných za nepojištěné období 104 dní při denní sazbě příspěvku dle druhu vozidla ve výši 47 Kč spolu s náklady uplatnění ve výši 300 Kč (výzva k úhradě ze dne [datum], [datum] a [datum]). 7. Žalovaný na výzvy ani přes zaslané upomínky ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] (upomínky) nereagoval a ničeho neuhradil. Naposledy byl žalovaný žalobkyní prostřednictvím jejího zástupce upomínán o uhrazení dlužných částek dopisem ze dne ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] (předžalobní výzvy), předžalobní upomínky byly žalovanému zaslány (podací archy). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 (Řím II). V souladu s čl. 28 nařízení Řím II má sice přednost před jeho ustanoveními smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení rozhodného práva ve sporech vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních poměrů, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím II. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky. 10. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 11. Dle § 4 odst. 1, 3, 4, 5 a 7 zákona č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní