18 C 36/2022-161 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Návrhem podaným k soudu dne [datum] ve znění částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 444 183,50 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] zemřel otec žalobkyně, pan [jméno] [jméno] (dále jen„ otec žalobkyně“,„ otec“ či„ zůstavitel“). Otec žalobkyně odkázal veškerý majetek žalované jako své manželce závětí ze dne [datum] a současně žalobkyni vydědil listinou o vydědění ze dne [datum]. Žalobkyně je jako dcera zůstavitele nepominutelnou dědičkou, k vydědění nebyly dány materiálně důvody, jedná se pouze o formálně existující listinu. Žalobkyně o otce kontinuálně projevovala zájem a byla s ním v osobním i jiném kontaktu. Již v době, kdy byla vydána listina o vydědění, nebyly splněny podmínky vydědění, zůstavitel v tu dobu žalobkyni odmítal, podal proti ní žalobu, žalobkyně neměla možnost projevovat o něj zájem. Žalobkyni z dědictví po otci náleží povinný díl nepominutelného dědice ve výši 1/8 z hodnoty dědictví, cena dědictví byla v rámci dědického řízení určena na 4 968 506,47 Kč. V rámci dědictví nebyla projednáno celé společné jmění manželů, žalovaná si převedla dne [datum] z bankovního účtu zůstavitele na bankovní účet vedený na její osobu částku 350 000 Kč. Pokud by v dědickém řízení byla projednána i tato část společného jmění, [anonymizováno] by na žalobkyni vypořádání ve výši 36 964,50 Kč. Do dědictví dále náleží i pohledávka z titulu zápůjčky, která byla poskytnuta žalobkyni zůstavitelem a žalovanou, celkem ve výši 300 000 Kč, přičemž ke dni úmrtí zůstavitele činila nesplacená část dluhu částku 261 000 Kč. Na žalobkyni připadá k vypořádání [číslo] této částky, tj. 16 312,50 Kč. Žalobkyně dále uhradila ve splátkách 16 000 Kč, závazek vůči žalované tak činí 228 687,80 Kč, který žalobkyně započítává na svou pohledávku. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že zůstavitel [jméno] [jméno] byl manželem žalované, zůstavitel pro případ smrti zanechal listinu nadepsanou„ Závěť a listina o vydědění“ ze dne [datum], která byla zjištěna v řízení o pozůstalosti. Listinou o vydědění zůstavitel vydědil žalobkyni z důvodu dle § 469 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jako „obč. zák.“), protože o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, který by jako dcera projevovat měla. Žalobkyně v pozůstalostním řízení nerozporovala pravost listin. Žalovaná nabyla dědictví po zůstaviteli jako jediná dědička ze závěti bez výhrady soupisu pozůstalosti, hodnota dědictví byla stanovena ve výši 4 968 506,47 Kč. Žalobkyně si nárokuje povinný díl z dědictví po otci, který zanechal pravé a platné pořízení pro případ smrti a žalobkyni vydědil ze zákonného důvodu, který řádně specifikoval. Soud se proto bude muset jako předběžnou otázkou zabývat tím, zda byla žalobkyně vyděděna po právu. Vztah žalobkyně vůči rodičům se začal horšit, když se podruhé vdala za [jméno] [příjmení], se kterým otěhotněla. Žalovaná se musela podrobit náročné operaci mozku, dostala epilepsii, žalobkyně se o rodiče vůbec nezajímala, neudržovala s nimi řádné rodinné vztahy, nemohli vídat ani vnuka, nenavštěvovali se. Otci žalobkyně vadilo neuctivé a lhostejné chování žalobkyně. Nezajímal ji život ani zdravotní stav jejích rodičů. Nikdy se nenabídla, že by s něčím pomohla. Obracela se na rodiče pouze, když potřebovala peníze. Žalobkyně se rozvedla a našla si třetího muže, rodiče žalobkyně jim půjčili peníze. Otec žalobkyně napsal listinu o vydědění po dlouhém a pečlivém uvážení, před sepsáním listiny dceru několikrát upozorňoval na její závadné chování. Po smrti otce se žalobkyně chová k žalované lhostejně a arogantně, nesplácí půjčku, kterou jí a jejímu muži rodiče poskytli. Po úmrtí manžela žalobkyně nezajistila parte ani pohřeb, uložení urny do rodinného hrobu musela žalovaná zajistit sama. Mezi žalobkyní a zůstavitelem byly velice sporadické kontakty, nebyly standardní a běžné. Ve vztahu byla pasivní žalobkyně, neměla zájem o svého otce. Po sepsání listiny o vydědění nebyl mezi nimi žádný kontakt, po několika letech se kontakt navázal, ale pouze z iniciativy zůstavitele. Důvody, které měly dle žalobkyně ovlivnit vztah se zůstavitelem (agrese, alkoholismus nebo nucení k potratu svým otcem), jsou smyšlené. K vydědění došlo platně, žalobkyně neprokázala projev trvalého a opravdového zájmu o zůstavitele. 3. Soud řízení usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], částečně zastavil co do částky 6 031,60 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení zůstala částka ve výši 444 183,50 Kč s příslušenstvím. 4. Provedeným dokazováním učinil soud následující skutková zjištění: 5. Zůstavitel byl manželem žalované a otcem žalobkyně. Žalobkyně je nepominutelným dědicem zůstavitele, pokud by nebyla vyděděna, měla by nárok na osminový díl z pozůstalosti (nesporná tvrzení). 6. [jméno] [jméno], narozený dne [datum], zemřel dne [datum]. Pohřeb vypravila žalobkyně (úmrtní list otce žalobkyně). Žalobkyni jako objednateli pohřbu zemřelého [anonymizováno] [jméno] [jméno] byla vystavena faktura znějící na částku 13 599 Kč se splatností dne [datum]. Datum pohřbení bylo uvedeno dne [datum], místo pohřbení [obec] Cena pohřbu měla být zaplacena na účet č. [bankovní účet] (faktura [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [číslo]), což žalobkyně učinila dne [datum] (potvrzení o provedené platbě). Žalobkyni byla dále vystavena touto společností faktura [číslo] znějící na částku 1 610 Kč se splatností [datum] za chladící zařízení (faktura), kterou žalobkyně uhradila dne [datum] (potvrzení o provedené platbě). [anonymizováno] [jméno] [jméno] byl dne [datum] zpopelněn v krematoriu [obec] (doklad o zpopelnění). 7. Žalovaná byla v době od [datum] do [datum] hospitalizovaná poté, co žalobkyně žádala o otevření bytu, protože si jí matka (žalovaná) telefonem stěžovala na zdravotní potíže, záchranná služba za účasti Policie ČR byt otevřela a našla zmatenou žalovanou (propouštěcí zpráva žalované). Z účtu žalované byla dne [datum] vyzvednuta v [obec] částka 10 000 Kč (výpis z účtu žalované). 8. Dne [datum] byla na účet žalované č. [bankovní účet] připsána částka 350 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] s označením protiúčtu [jméno] [jméno]. Celkový zůstatek na účtu č. [bankovní účet] činil ke dni [datum] částku 591 431,50 Kč (výpis účtu žalované vedený u [obec] spořitelny). 9. V řízení o pozůstalosti po [jméno] [jméno], nerozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], byl zjištěn stav a obsah listiny o pořízení o případ smrti – listiny o vydědění a závěti, listina byla předložena otevřená, bez poškození, bez oprav, ve formě soukromé listiny sepsané [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátkou, podepsána dvěma svědky, s datem [datum] (protokol sepsaný dne [datum] v notářské kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáře v [obec]). Zůstavitel listinou o vydědění vydědil pro případ své smrti žalobkyni jako svou dceru, a to z důvodu, že o otce trvale neprojevuje žádný zájem, který by jako dcera projevovat měla. Ačkoliv ji s manželkou řádně vychovali, umožnili jí vystudovat vysokou školu, včetně zahraničních stáží, materiálně ji do života nadstandardně vybavili, tak před více než rokem s otcem přerušila veškeré styky bez uvedení důvodu. Veškeré pokusy ze strany otce o navázání styku s dcerou a její rodinou skončily neúspěšně, přes jeho snahu mu odmítá i styk s jejím synem. Důsledky vydědění se vztahují i na všechny její potomky.“ (listina o vydědění datovaná dne [datum]). Zůstavitel ustanovil žalovanou dědicem veškerého svého majetku (závěť datovaná dne [datum]). 10. V řízení o pozůstalosti po zůstaviteli byla pověřeným soudním komisařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem, obvyklá cena majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a jeho manželky ke dni smrti zůstavitele stanovena ve výši 9 431 272,96 Kč [obec] hodnota pozůstalosti byla stanovena ve výši 4 968 506,47 Kč. Žalobkyně byla jako pozůstalá dcera s listinou o vydědění a závětí seznámena písemně a prostřednictvím svého zástupce nerozporovala pravost listin, nicméně vydědění ze strany zůstavitele neuznala, neboť důvody uvedené v listině se nezakládají na pravdě a jsou smyšlené (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). 11. Mezi žalobkyní a jejím otcem na čísle [tel. číslo] se v období od [datum] do [datum] uskutečnilo 22 hovorů (v délce 1 minuta 24 sekund až 19 minut 10 sekund) a 9 pokusů o telefonní hovor (podrobnosti historie hovorů žalobkyně včetně vyúčtování [právnická osoba] k ověření telefonního čísla zůstavitele). Žalobkyně zvala rodiče na návštěvu k ní domů, přičemž vypsala časy odjezdů a příjezdů nízkopodlažních autobusů. Otec žalobkyně napsal žalobkyni, že definitivně cestu mohou potvrdit až v pátek a požádal o napsání názvů stanic, kde mají vystoupit. Žalobkyně rodičům popsala, kde mají vystoupit a kam mají pak jít dál na přestup na autobus. Otec žalobkyni nakonec zaslal zprávu, že se s žalovanou rozhodli, že cestu vzdají ze zdravotních důvodů žalované s tím, že kdyby to šlo, ať přijedou oni k nim (e-mailová