§ 1648 občanský zákoník – Právo na svůj povinný díl
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Pokud zůstavitel nevysloví důvod vydědění, má nepominutelný dědic právo na svůj povinný díl, ledaže se dodatečně prokáže, že existoval zákonný důvod pro jeho vydědění. I když zůstavitel v listině o vydědění neuvede důvod, neznamená to automaticky, že vydědění je neplatné. (§ 1648 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic, zůstavitel
- Judikatura: na § 1648 odkazuje 5 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Nevysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- I když zůstavitel v listině o vydědění neuvede důvod, neznamená to automaticky, že vydědění je neplatné.
- Dědic, který byl vyděděn bez udání důvodu, může mít nárok na svůj povinný díl, pokud se neprokáže existence zákonného důvodu vydědění.
- Zákonné důvody vydědění jsou taxativně vyjmenovány v § 1646 a § 1647 občanského zákoníku.
- Důkazní břemeno ohledně existence zákonného důvodu vydědění leží na tom, kdo se vydědění dovolává (např. ostatní dědici).
Na co si dát pozor
- Zůstavitel by měl vždy uvést konkrétní důvod vydědění, aby předešel sporům a usnadnil prokazování své vůle.
- Pokud důvod vydědění není uveden, může být nutné prokazovat jeho existenci až po smrti zůstavitele, což může být obtížné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1648
Jak soudy aplikují § 1648
Podle ustanovení § 1648 o. z. nevysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění.
Vydědit nepominutelného dědice je podle nyní účinného občanského zákona možné buď výslovně s uvedením důvodu vydědění (§ 1646 a § 1647 o. z.), nebo výslovně bez uvedení důvodu vydědění, pokud je mu (rozumí se dědicem) prokázáno, že se dopustil něčeho, co naplňuje zákonný důvod vydědění (§ 1648 o. z.), a konečně k vydědění může dojít nikoliv výslovně, a to prostřednictvím opomenutí, pokud se opominutý nepominutelný dědic dopustil něčeho, co naplňuje zákonný důvod vydědění, pak jde o tzv. vydědění mlčky a po právu (§ 1651 o. z.).
Ačkoli Nejvyšší soud je si vědom toho, že v této otázce je doktrína značně nejednotná a dlouhodobě zaujímá zcela protichůdné názory [pro výklad vedoucí k tomu, že i neplatné vydědění zbavuje vyděděného práva na dědický díl srov. např. KITTEL David, § 1648, in:
Návody
Právní otázky
Související
§ 45 Věcná a místní příslušnost exekučního soudu (Zákon o soudních exekutorech a exekuční )§ 327 Povinný veřejný návrh smlouvy (Zákon o obchodních společnostech a družs)§ 9 Povinné výtisky (Zákon o právech a povinnostech při vydáv)§ 4 Uplatnění práva na povinný příspěvek (Zákon o povinném příspěvku na produkty s)§ 309 Povinnosti vodiča (Vyhláška Slovenského banského úradu o be)