18 C 370/2023-57 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky 43 103 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanému poskytla v období od [datum] do [datum] zdravotní péči. Žalovaný nebyl ke dni poskytnutí zdravotní péče pojištěn v rámci systému zdravotního pojištění v České republice, proto je povinen náklady uhradit sám. Náklady na poskytnutou péči žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] znějící na částku 43 103 Kč Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci zdravotní péči ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Ukrajiny. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., dle jejíhož čl. 48 odst. 5 má pravomoc věc projednat český soud, neboť žalovaný má bydliště v České republice. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytovala žalovanému zdravotní péči ode dne [datum] do dne [datum]. Žalovaný nebyl ke dni poskytnutí zdravotní péče pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění (ověření platnosti pojištění). Žalobkyně přijala žalovaného dne [datum] na oddělení [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] a poskytla mu zdravotní péči. Žalovaný byl z uvedeného oddělení propuštěn dne [datum]. Poskytnutou zdravotní péči žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] znějící na částku 43 103 Kč splatnou dne [datum]. Veškeré provedené úkony zdravotní péče byly specifikovány v příloze faktury, jejich cena byla stanovena v souladu s ceníkem výkonů nemocnice (faktura [číslo] vyúčtování ambulance včetně přílohy k faktuře a přehledu o faktuře). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] odeslaným na žalovaným uvedenou adresu následujícího dne (upomínka včetně podacího archu). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášené sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., dle jejíhož čl. 48 odst. 1 a 2 se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. 7. Podle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle § [číslo] odst. 2 příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. 8. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. 9. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta zdravotní péče, což vyplynulo z doloženého vyúčtování a přehledu provedených úkonů. Žalovaný konkludentně uzavřel se žalobkyní smlouvu o poskytnutí zdravotní péče ve smyslu § 2636 o. z. Jelikož žalovaný v době poskytnutí zdravotního ošetření nebyl pojištěn, byl povinen zaplatit žalobkyni smluvní cenu poskytnutých zdravotních úkonů v souladu s ceníkem výkonů nemocnice, tj. částku 43 103 Kč. 10. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu shledal důvodnou a žalovanému uložil výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně požadovaného příslušenství, tj. úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s § 1970 o. z., a to ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky (dle splatnosti faktury) až do zaplacení. 11. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 925 Kč spočívají v soudním poplatku ve výši 1 725 Kč a v náhradě nákladů řízení nezastoupeného účastníka, která je tvořena částkou 200 Kč, tj. odměnou za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 100 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 12. Soud výrokem III. rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 1 325 Kč, neboť žalobkyně zaplatila na soudním poplatku pouze 400 Kč, ačkoliv dle položky 2 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, činí výše soudního poplatku ze žaloby 1 725 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost soudní poplatek doplatit. 13. Lhůta pro splnění povinností uložených účastníkům tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.