24 C 318/2023-34 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] ve znění doplnění z [datum] domáhá po žalovaném zaplacení nadepsané částky z titulu neuhrazených zákonných příspěvku nepojištěných vozidel dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“) s odůvodněním, že žalobce dle kupní smlouvy z [datum] zjistil, že žalovaný byl vlastníkem motorového vozidla [registrační značka] (dále též jen„ Vozidlo“), které nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále též jen„ povinné ručení“) v období [datum] [datum] a [datum] [datum]; žalovanému byly proto doručeny výzvy k zaplacení příspěvku vždy za každé jednotlivé výše uvedené konkrétní dlužné období, tj. ve výši 4 225 Kč splatné [datum] a ve výši 8 125 Kč splatné [datum]. Žalovaný však přes předžalobní výzvy k zaplacení výše specifikované dlužné příspěvky nezaplatil, žalobce proto požaduje jejich zaplacení včetně zákonných úroků z prodlení vždy ode dne následujícího po splatnosti každého z příspěvků do zaplacení a včetně nákladů za vymáhání za jednotlivé výzvy, tj. ve výši 2x 300 Kč. 2. Žalovaný nárok žalobce zcela neuznal s tím, že Vozidlo nemá od [anonymizováno] [rok]; Vozidlo daroval [jméno] [příjmení]. 3. Soud věc projednal dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného, který ač řádně předvolán se k prvému jednání ve věci bez omluvy nedostavil. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] ve spojení s čestným prohlášením manželky prodávajícího z [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný [příjmení] (které je zapsáno jako provozované – viz sdělení registru vozidel z [datum]) nabyl do svého vlastnictví koupí od předchozího vlastníka (viz sdělení registru vozidel z [datum]) [příjmení] [jméno] dne [datum]. Žalovaný jako zjištěný vlastník Vozidla byl žalobcem vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP za nepojištěné Vozidlo ve lhůtě 60 dní za období [datum] [datum] ve výši 4 225 Kč výzvou ze dne [datum] doručenou žalovanému dne [datum] (viz Výzva z [datum], sdělení pošty o doručení zásilky) a za období [datum] [datum] ve výši 8 125 Kč výzvou ze dne [datum] doručenou žalovanému dne [datum] (viz Výzva z [datum], poštovní podací arch z [datum], sdělení pošty o doručení zásilky). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení výše uvedených dlužných částek a nákladů spojených s uplatněním daných pohledávek ve výši po 300 Kč (viz předžalobní upomínka z [datum], sdělení pošty o doručování zásilky z [datum]). 6. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když další důkazy nebyly navrhovány. Provedené důkazy soud považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona, dle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Dle § 4 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1), a to na základě výzvy (se lhůtou k plnění 30 dní od doručení) dle odst. 7 citovaného ustanovení; výše příspěvku je součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3), přičemž osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). 9. V daném případě soud s ohledem na vše shora uvedené uzavřel, že v řízení bylo zcela prokázáno (výpisem z registru vozidel), že Vozidlo zapsané jako provozované žalovaný zakoupil dne [datum], tedy se stal jeho skutečným vlastníkem (viz předložená kupní smlouva), což žalovaný v řízení ani nijak nesporoval. Pokud žalovaný pouze obecně tvrdil, že Vozidlo již v [anonymizováno] [rok] daroval třetí osobě, tuto skutečnost v řízení nijak neprokázal. Nedostavením se k nařízenému jednání se přitom sám zbavil možnosti, aby byl v tomto rozsahu (o potřebě doplnit skutková tvrzení ohledně toho, kdo zcela konkrétně byl dle něj skutečným vlastníkem/provozovatelem Vozidla v žalovaných obdobích, a o potřebě doplnit návrhy důkazů k prokázání těchto skutečností) poučen, když poučení dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. je možno dáti pouze osobám osobně přítomným na jednání soudu. Žalovaný pak v řízení rovněž ani netvrdil, že by Vozidlo v žalovaných obdobích mělo sjednáno povinné ručení. Žalovaný jako prokázaný vlastník Vozidla tak je povinen dle ust. § 4 zákona zaplatit žalobci příspěvek za každý den, kdy bylo Vozidlo provozováno bez povinného ručení, k čemuž byl žalovaný vyzván výzvami splňujícími všechny zákonné náležitosti (viz výzvy z [datum] a z [datum]). Žalovaný však zákonné příspěvky za výše specifikovaná období, tj. ve výši 4 225 Kč a ve výši 8 125 Kč nezaplatil ani přes předžalobní upomínky. Soud proto žalovanému tuto povinnost uložil výrokem I. tohoto rozsudku, a to včetně nákladů spojených s uplatněním každé z daných pohledávek, tj. včetně částky 2x300Kč (dle § 4 odst. 4 zákona) a včetně úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 z dlužných částek příspěvků (když žalovaný byl v prodlení vždy od [anonymizováno] dne po doručení příslušné výzvy), avšak žalobce úroky z prodlení požadoval až od [datum], resp. od [datum] do zaplacení. 10. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokátky za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokátky za tyto 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu, dále z odměny advokátky za 1 úkon právní služby (účast na jednání soudu) po 1 620 Kč podle § 8 advokátního tarifu, z náhrady hotových výdajů advokátky za tento posledně jmenovaný úkon právní služby ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a z 21 % DPH z odměn a náhrad ve výši 656 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 4 576 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.