31 C 155/2023-36 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Navrhovatel osvojitel a osvojenec podali dne [datum] ke zdejšímu soudu návrh na osvojení s požadavkem, aby osvojení mělo právní následky i pro potomky osvojence. Osvojitel uzavřel dne [datum] manželství s paní [jméno] [příjmení], matkou osvojence, bydleli ve společné domácnosti. S matkou osvojence žil osvojitel od cca 9 let věku osvojence, mezi osvojencem a osvojitelem se vytvořil silný rodičovský vztah odpovídající vztahu mezi otcem a synem. Osvojitel se vždy k osvojenci choval jako k vlastnímu synovi a k později narozeným dětem osvojence jako jejich dědeček. Osvojenec se se svým biologickým otcem nikdy nestýkal, jeho biologický otec o něj nejevil žádný zájem a osvojenec nebyl v kontaktu ani s rodinou ze strany biologického otce. Manželka osvojitele již zemřela, nicméně mezi osvojitelem a osvojencem i celou rodinou osvojence nadále fakticky fungují vztahy jako v běžné rodině. Biologický otec osvojence zemřel, manželka, syn i dcera osvojence s osvojením souhlasí. 2. Osvojenec se k podanému návrhu připojil a shodně jako osvojitel soudu navrhl, aby rozhodl o jeho osvojení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. K návrhu se připojila i zletilá dcera osvojence, zletilý syn osvojence a manželka osvojence. 3. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství osvojitele a paní [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], [datum narození], bylo uzavřeno dne [datum] a bylo zapsáno v knize manželství [příjmení] obvodu [obec a číslo]. 4. Z rodného listu osvojence soud zjistil, že se narodil dne otci [jméno] [celé jméno osvojence], [datum narození], a matce [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], [datum narození]. 5. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství osvojence a účastnice paní [jméno] [příjmení], roz. [příjmení], bylo uzavřeno dne [datum] před [anonymizováno] úřadem [obec]. 6. Z rodného listu účastnice, dcery osvojence [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se narodila dne [datum], otci [celé jméno osvojence] a matce [jméno] [příjmení]. 7. Z rodného listu účastníka, syna osvojence [jméno] [celé jméno osvojence] soud zjistil, že se narodil dne [datum], otci [jméno] [celé jméno osvojence] a matce [jméno] [příjmení]. 8. Z úmrtního listu paní [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], [datum narození], soud zjistil, že matka osvojence a manželka osvojitele zemřela dne [datum]. 9. Z výpisu z centrální evidence obyvatel ohledně osvojence soud zjistil, že osvojenec je otcem dvou zletilých dětí, a to zletilé dcery [jméno] [příjmení] a syna [jméno] [celé jméno osvojence]. Z výpisu z centrální evidence obyvatel bylo dále zjištěno, že matkou osvojence byla paní [jméno] [příjmení] a jako zapsaný otec je uveden [jméno] [celé jméno osvojence], [rodné číslo]. 10. Z výpisu z centrální evidence obyvatel bylo dále zjištěno, že [jméno] [celé jméno osvojence], [datum narození], zemřel dne [datum]. 11. Z výpisu z centrální evidence obyvatel ohledně osvojitele bylo soudem zjištěno, že zde není zapsán žádný potomek osvojitele. 12. Soud posoudil věc ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 13.Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní (§ 794 o. z.). Předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu (§ 795 věta první o. z.). 14. O osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojí zletilý, který má být osvojen (§ 796 odst. 2 o. z.). 15. Mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let (§ 803 část věty před středníkem o. z.). 16. Dle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. 17. Zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti (§ 847 odst. 1 písm. c) o. z), nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela (§ 847 odst. 1 písm. d) o. z.). 18. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (§ 847 odst. 2 o. z.). 19. Trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela (§ 850 odst. 2 věta první o. z.). 20. Soud vzal na základě provedeného dokazování za prokázané, že osvojitel a osvojenec společně navrhli osvojení. Osvojenec má v rodném listě zapsaný údaj o otci, který již zemřel. Od jeho devíti let žil s osvojitelem, který se stal manželem jeho matky ve společné domácnosti, a byl osvojitelem vychováván. Vztah osvojitele s osvojencem byl od jeho dětství fakticky roven vztahu mezi otcem a syna a v této podobě trvá dodnes. 21. Soud proto dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro osvojení byly v posuzovaném případě splněny. Osvojení není v rozporu s dobrými mravy. Naopak je zcela v zájmu osvojence a celé rodiny, jejíž členové s osvojením souhlasili. Osvojením tak dojde k souladu stavu faktického se stavem právním. 22. Na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel zapíše do matriky jako rodič (§ 797 o. z.). 23. Dle § 852 o. z. osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. 24. V daném případě děti osvojence vnímají osvojitele přirozeně jako svého prarodiče (dědu), s osvojením jejich otce udělili výslovně jejich souhlas, když jim byly vysvětleny následky osvojení. 25. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu § 23 z. ř. s .