5 C 136/2023-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, s tvrzením, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne [datum]. Dle čl. 8 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Dle čl. 3 smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí Úvěru za každý den čerpání Úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 11 200 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 11 200 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 16 000 Kč. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti nevrátil. Žalovaný byl před podáním žaloby upomínán. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 11 044 Kč je celkem 18 656 Kč, nejpozději splatných dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (distančním způsobem) smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč s dobou trvání úvěru v délce 70 dní ode dne čerpání úvěru. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne jeho poskytnutí do jeho úplného splacení. Den konečné splatnosti úvěru byl sjednán na [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve smlouvě specifikovanými splátkami včetně poplatku za poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení žalovaného si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky (prokázáno smlouvou). Žalobkyně poskytla žalovanému úvěru ve výši 16 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum] (prokázáno potvrzením o provedené platbě). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno upomínkou vč. podacího lístku). 4. Ohledně právního posouzení soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Ve věci bylo shora uvedenými listinnými důkazy prokázáno, že mezi žalovaným a žalobkyní, byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s poplatky v pravidelných splátkách specifikovaných ve smlouvě. Žalovaný úvěr však řádně nesplatil. Žalovaný v řízení nesporoval čerpání úvěru, stejně tak nesporoval výši dlužné částky. Žalobkyni vzniklo vzhledem k prodlení žalovaného rovněž právo na úhradu smluvní pokuty podle § 2048 odst. 1 o. z. Tím, že žalovaný nesplnil peněžitý dluh v době splatnosti, se dostal do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném též úhradu úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši plynoucí z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří mimosmluvní odměna stanovená podle dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”), ve výši 3 x 300 Kč za celkem 3 úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT), výzvu k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) a za sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), dále pak 3 x paušální náhrada hotových výdajů á 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) AT) a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení (252 Kč), celkem tedy 2 557 Kč. 8. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 14b odst. 1 AT, jelikož je soudu z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně podala návrh na zahájení řízení ve formě ustáleného vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a současně je splněna podmínka, že předmětem řízení je peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech zásadně liší pouze údaji o žalovaném, specifikací podmínek jednotlivých úvěrových smluv, výší dlužné částky a datem splatnosti. V tomto ohledu soud vycházel ze závěrů konstatovaných Městským soudem v Praze například v usnesení ze dne 9. 2. 2015, sp. zn. 97 Co 736/2014, v němž bylo uzavřeno, že je-li text návrhu předem připravený v textovém souboru, pracuje-li žalobce se stále stejným textem a jde-li o text, který předem připravil žalobce tak, aby různé údaje týkající se různých žalovaných mohl do tohoto textu jen doplňovat, je naplněna podmínka ´podání na ustáleném vzoru‘. 9. Lhůta k plnění dluhu i nákladů byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro její prodloužení.