5 C 89/2023-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala na žalovaných zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřely žalobkyně a první žalovaná dohodu o uznání dluhu a splátkách, vyklizení a předání, v níž první žalovaná uznala co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 124 800 Kč vzniklý z titulu mezi nimi dříve uzavřené nájemní smlouvy, přičemž první žalovaná se tento dluh zavázala uhradit ve splátkách (pod ztrátou výhody splátek), když první splátka ve výši 7 800 Kč byla splatná dne [datum], a druhý žalovaný se zavázal ručitelským prohlášením uspokojit dluh namísto první žalované, pokud by jej neuhradila. Žalovaní na dluh ničeho neuhradili navzdory upomínání. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně uzavřela s první žalovanou dne [datum] dohodu o uznání dluhu a splátkách, vyklizení a předání, jíž první žalovaná uznala co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobkyni jako věřiteli ve výši 124 800 Kč, který vznikl první žalované jako nájemci z uzavřené smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne [datum] (z důvodu neuhrazeného nájemného a služeb, s tím, že první žalovaná je rovněž v prodlení s vyklizením prostoru po skončení nájemní smlouvy, součástí dluhu jsou tak rovněž náklady spojené s uplatněním nároků pronajímatele /žalobkyně/ vůči žalované). První žalovaná se zavázala dlužnou částku splácet měsíčními splátkami po 7 800 Kč, první splátku se zavázala uhradit na účet žalobkyně nejpozději dne [datum] (prokázáno dohodou). Druhý žalovaný se jako ručitel zavázal, že v případě, že první žalovaná nesplní dluh ze shora uvedené dohody, zajistí splnění dluhu jako ručitel (prokázáno ručitelským prohlášením ze dne [datum]). Žalobkyně oba žalované vyzvala k plnění předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno upomínkou vč. podací stvrzenky a dodejky). 4. Soud poměr mezi účastníky právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 5. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Podle § 2018 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. (odst. 1). Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. (odst. 2). 7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že první žalovaná písemně uznala dluh za žalobkyní co do důvodu (neuhrazení nájemného ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne [datum] a nevyklizení prostoru po skončení nájemní smlouvy), a co do výše dluhu (dluh ve výši 124 800 Kč) v souladu s § 2053 o. z. Soud má proto za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Druhý žalovaný žalobkyni jako věřiteli písemně prohlásil, že ji uspokojí, jestliže první žalovaná jako dlužník svůj dluh nesplní (§2018 o. z.). Tím, že první žalovaná nesplnila peněžitý dluh v době splatnosti, dostala se do prodlení (§ 1968 o. z.), druhý žalovaný navzdory výzvě jako ručitel rovněž neplnil. Tím žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaných též úhradu úroku z prodlení ve výši plynoucí z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak plyne z § 1970 o. z., neboť mezi účastníky nebyla ujednána výše jiná, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 28 224 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 992 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 124 800 Kč, sestávající z částky 6 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 6 100 Kč za výzvu k plnění podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 6 100 Kč za návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT, a dále náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 200 Kč ve výši 4 032 Kč. 10. Lhůta k plnění byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod pro její prodloužení.