13 C 10/2024-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že je poskytovatelem telekomunikačních služeb a také prodává koncová zařízení na splátky anebo umožňuje využívání služeb s telekomunikačními službami souvisejícími či souvisejícími s užíváním koncových telekomunikačních zařízení, přičemž žalovaná užívala telekomunikační služby žalobkyně a využila služby a jiná plnění, které byly žalované žalobkyní vyúčtovány. Žalovaná však za tato plnění neuhradila částku v celkové výši 35 440 Kč, a to konkrétně za splátky koncového zařízení, za doplňkovou službu pojištění zařízení, služby třetích stran a doplňkovou službu [anonymizována dvě slova]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 5. 12. 2019 smlouvu o poskytování elektronických komunikací a dohodu o splácení kupní ceny za zařízení ve znění dodatku ke smlouvě ze dne 25. 3. 2020, dodatku ke smlouvě ze dne 28. 5. 2020, dodatku ke smlouvě ze dne 26. 11. 2020, dodatku ke smlouvě ze dne 16. 9. 2021, dodatku ke smlouvě ze dne 16. 11. 2021 a dodatku ke smlouvě ze dne 16. 12. 2021, na základě kterých žalobkyně žalované poskytovala služby elektronických komunikací a dále žalované prodala koncová zařízení a žalovaná se za poskytnuté služby a koupi koncových zařízení, jejichž kupní cena byla sjednána formou pravidelných měsíčních splátek, zavázala žalobkyni hradit částky na základě vyúčtování vystavených žalobkyní (smlouva o poskytování elektronických komunikací a dohodu o splácení kupní ceny za zařízení ze dne 5. 12. 2019, dodatek ke smlouvě ze dne 25. 3. 2020, dodatek ke smlouvě ze dne 28. 5. 2020, dodatek ke smlouvě ze dne 26. 11. 2020, dodatek ke smlouvě ze dne 16. 9. 2021, dodatek ke smlouvě ze dne 16. 11. 2021 a dodatek ke smlouvě ze dne 16. 12. 2021, všeobecné podmínky poskytování služeb, ceník základních služeb, ceník volitelných služeb). Žalobkyně se žalovanou dále uzavřela dne 2. 6. 2020 a dne 8. 6. 2021 dodatky ke smlouvě, na základě kterých si u žalobkyně mimo jiné pojistila zařízení a zavázala se žalobkyni měsíčně hradit poplatek za pojištění (dodatky ke smlouvě ze dne 2. 6. 2020 a dne 8. 6. 2021, všeobecné podmínky poskytování služeb, ceník základních služeb, ceník volitelných služeb). Žalobkyně žalované postupně za výše uvedené služby vystavila vyúčtování, a to za období od 1. 4. 2022 do 30. 4. 2022 v částce 3 969,92 Kč splatné ke dni 23. 5. 2022, za období od 1. 5. 2022 do 31. 5. 2022 v částce 3 366,98 Kč splatné ke dni 23. 6. 2022, za období od 1. 6. 2022 do 30. 6. 2022 v částce 3 053,48 Kč splatné ke dni 25. 7. 2022, za období od 1. 7. 2022 do 31. 7. 2022 v částce 2 095,64 Kč splatné ke dni 23. 8. 2022, za období od 1. 8. 2022 do 31. 8. 2022 v částce 1 601 Kč splatné ke dni 23. 9. 2022 a za období od 1. 9. 2022 do 30. 9. 2022 v částce 26 409 Kč splatné ke dni 24. 10. 2022, které však žalovaná neuhradila (přehled neuhrazených faktur ke dni 26. 7. 2022, přehled upomínaných faktur ke dni 10. 10. 2022), pročež žalobkyně žalované ke dni 30. 8. 2022 zrušila poskytované služby (zrušení poskytování služeb ze dne 26. 7. 2022 včetně dodejky, pokud o smír ze dne 10. 10. 2022). 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ve znění jejich dodatků, jejichž součástí byla také koupě zařízení a pojištění zařízení, na základě kterých se žalovaná zavázala hradit vyúčtované služby, což však nečinila, pročež jí žalobkyně vypověděla předmětnou smlouvu. Žalobkyně se po žalované domáhala úhrady částky v celkové výši 35 440 Kč, žalovaná však žalobkyni ničeho neuhradila. 7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 35 440 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací ve znění jejích dodatků ve smyslu § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), jejichž součástí byly také kupní smlouvy na zařízení uzavřené v souladu s § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy se tak žalovaná zavázala žalobkyni v rámci vyúčtování služeb hradit v souladu s § 64 zákona o elektronických komunikacích nejen částky za poskytnuté služby, ale také v pravidelných měsíčních splátkách kupní ceny za zařízení. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnila. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč a zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 618 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 418 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.