13 C 4/2024-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím, neboť žalobkyně je dle zákona příjemcem příspěvku do garančního fondu placeného vlastníkem či provozovatelem vozidla, které je provozováno v rozporu se zákonem bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] neměl od 19. 8. 2022 do 29. 11. 2022 k vozidlu sjednáno toto pojištění v rozporu se zákonnou povinností. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu příspěvku představující součin počtu dní, po které byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Splatnost příspěvku nastala dne 4. 4. 2023. Žalovaný dále jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] k tomuto vozidlu neměl od 22. 11. 2022 do dne 17. 3. 2023 sjednáno toto pojištění v rozporu se zákonnou povinností, žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu příspěvku představující součin počtu dní, po které byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Splatnost příspěvku nastala dne 19. 7. 2023. Žalovaný nezaplatil žalobkyni příspěvek za každý den porušení těchto povinností dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ač byl ze strany žalobkyně upomínán a byla mu zaslána i předžalobní výzva. Žalobkyni dále náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a to za každé uvedené období. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně, [registrační značka] neměl za období od 19. 8. 2022 do 29. 11. 2022, tedy po dobu 103 dní, pro provoz tohoto automobilu uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu jím způsobenou. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 19. 1. 2023 k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných do 60 dnů od doručení výzvy v částce 8 858 Kč (zjištěné údaje o vozidle, kupní smlouva ze dne 9. 9. 2020, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 19. 1. 2023 včetně dokladu o odeslání této výzvy). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky opakovaně i prostřednictvím předžalobní výzvy (upomínka o úhradu nedoplatku ze dne 26. 4. 2023, výzvy [právnická osoba], [anonymizováno], k zaplacení dlužné částky ze dne 22. 5. 2023, 13. 6. 2023 a dne 4. 7. 2023 a předžalobní upomínka ze dne 20. 7. 2023 včetně dokladu o odeslání). Žalovaný na svém dluhu ničeho nezaplatil. Žalovaný dále jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka] neměl k tomuto vozidlu za období od 22. 11. 2022 do 17. 3. 2023, tedy po dobu 116 dní, pro provoz tohoto automobilu uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu jím způsobenou. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 5. 5. 2023 k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných do 60 dnů od doručení výzvy v částce 7 540 Kč (zjištěné údaje o vozidle, kupní smlouva ze dne 9. 5. 2022, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 5. 5. 2023 včetně dokladu o odeslání této výzvy). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky opakovaně i prostřednictvím předžalobní výzvy (upomínka o úhradu nedoplatku ze dne 8. 8. 2023 a předžalobní upomínka ze dne 4. 9. 2023 včetně dokladu o odeslání). Žalovaný však na svém dluhu ničeho nezaplatil. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jakožto vlastník a provozovatel uvedených vozidel neměl v uvedených obdobích pro provoz těchto vozidel uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu jimi způsobenou, pročež žalobkyni vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu za každé uvedené období, který však žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil, a dále nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem uvedených vozidel, pro jejichž provoz nebylo sjednáno v uvedených obdobích povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedených obdobích nebyla vozidla provozováno. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., a to dle odst. 3 citovaného ustanovení ve výši představující součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 daného zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. V daném případě tak vznikl žalobkyni nárok na zaplacení příspěvku při počtu 103 dní a výše denní sazby 86 Kč, tj. celkem ve výši 8 858 Kč, a při počtu 116 dní a výše denní sazby 65 Kč, tj. celkem ve výši 7 540 Kč, a dále nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a to za každé výše uvedené období, celkem ve výši 600 Kč. Celková dlužná částka tedy činí 16 998 Kč. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradil. Žalobkyni vedle jistiny dále přísluší dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, od data, kdy je žalovaný s placením v prodlení. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jenž zástupkyně žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. 9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.