13 C 408/2024-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 24. 4. 2023 smlouvu o poskytování služeb , právnická osoba, , na základě které žalovaný u žalobkyně objednal v období od května 2023 do května 2024 reklamní služby, a to za částku 29,90 Kč + DPH za každý kus prezentace. Žalobkyně poskytla žalovanému objednané služby a vystavila za ně žalovanému jednotlivé faktury v celkové částce 43 414,80 Kč, které však žalovaný neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu prostřednictvím předžalobní výzvy, avšak žalovaný neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 24. 4. 2023 smlouvu o poskytování služeb, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému po dobu 12 měsíců reklamní služby spočívající v rozesílání grafické prezentace služeb žalovaného, přičemž za každý kus takto zaslané prezentace byl žalovaný povinen zaplatit 29,90 Kč s DPH (smlouva o poskytování služeb ze dne 24. 4. 2023). Za poskytnuté služby žalobkyně žalovanému vystavila faktury, a to fakturu č. 2023001379 splatnou dne 15. 6. 2023 (faktura č. 2023001379, Anonymizováno, ze dne 1. 6. 2023), fakturu č. 2023001582 splatnou dne 17. 7. 2023 (faktura č. 2023001582 ze dne 3. 7. 2023), fakturu č. 2023001782 splatnou dne 15. 8. 2023 (faktura č. 2023001782 ze dne 1. 8. 2023), fakturu č. 2023001991 splatnou dne 18. 9. 2023 (faktura č. 2023001991 ze dne 4. 9. 2023), fakturu č. 2023002182 splatnou dne 17. 10. 2023 (faktura č. 2023002182 ze dne 3. 10. 2023), fakturu č. 2023002382 splatnou dne 15. 11. 2023 (faktura č. 2023002382 ze dne 1. 11. 2023), fakturu č. 2023002576 splatnou dne 19. 12. 2023 (faktura č. 2023002576 ze dne 5. 12. 2023), fakturu č. 2023002764 splatnou dne 17. 1. 2024 (faktura č. 2023002764 ze dne 3. 1. 2024), fakturu č. 2024000228 splatnou dne 15. 2. 2024 (faktura č. 2024000228 ze dne 1. 2. 2024), fakturu č. 2024000593 splatnou dne 18. 3. 2024 (faktura č. 2024000593 ze dne 4. 3. 2024), fakturu č. 2024000832 splatnou dne 16. 4. 2024 (faktura č. 2024000832 ze dne 2. 4. 2024), fakturu č. 2024001080 splatnou dne 17. 5. 2024 (faktura č. 2024001080 ze dne 3. 5. 2024), každá znějící na částku 3 617,90 Kč, celkem tedy v částce 43 414,80 Kč. Žalovaný však žalobkyni ničeho nezaplatil, ačkoliv byl i předžalobně upomenut (předžalobní upomínka ze dne 21. 12. 2023 včetně doručenky).6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o poskytování služeb, na základě níž žalobkyně poskytovala žalovanému sjednané služby a žalovaný se za ně zavázal platit stanovenou cenu. Žalobkyně postupně vystavila žalovanému jednotlivé faktury, které však žalovaný neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 43 414,80 Kč, avšak žalovaný na výzvu nereagoval a nezaplatil ničeho.7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli v souladu s § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o poskytování služeb, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému reklamní služby a žalovaný se za tyto služby zavázal zaplatit sjednanou odměnu. Žalobkyně žalovanému za poskytnuté služby vystavila jednotlivé faktury, přičemž soud vzal za zjištěné, že žalovaný žalobkyni tyto faktury neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 208 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 737 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 414,80 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 480 Kč ve výši 1 991 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.