15 C 301/2024-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 18. 4. 2023 distančním způsobem smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se mu zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 21 800 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonnými požadavky, dotazem na žalovaného (počet členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy a další) a lustrací v registrech (centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis z katastrálního rejstříku, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registr historie klienta). Úvěr byl vyplacen na účet č. , č. účtu, bankovním převodem, a to dne 18. 4. 2023 v částce 21 800 Kč. Žalovaný si dále objednal volitelnou službu „Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč a službu informační SMS servis za poplatek ve výši 116 Kč. Žalovaný požádal třikrát o odklad splatnosti úvěru, celkově o 90 dnů, splatnost úvěru tak nastala dne 16. 8. 2023. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku 27 531 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 21 800 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 450 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ 116 Kč, poplatku za službu „Presto“ 165 Kč, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru v období od 17. 8. 2023 do 15. 11. 2023 ve výši 1 679,33 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 531 Kč od 17. 8. 2023 do zaplacení. Žalovaný ke dni podání tohoto návrhu dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání.5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno následující:6. Žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 18. 4. 2023 prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 21 800 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 450 Kč (při čerpání celého úvěrového limitu), a poplatkem za vybrané volitelné služby, tj. 29 Kč za službu informační SMS servis spaní a 165 Kč za službu „Presto“, a to vše v jedné splátce 27 444 Kč nejpozději do 18. 5. 2023. Ocitne-li se dlužník v prodlení s úhradou dlužné splátky, má věřitel vůči dlužníkovi nárok na úrok z prodlení v zákonné výši a na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 18. 4. 2023, Sazebníku poplatků platného ke dni 1. 12. 2021, všeobecných obchodních podmínek platných od 1. 8. 2020, autorizace ověření totožnosti).7. Žalovaný při zkoumání úvěruschopnosti uvedl, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti je 3, s příjmem hospodařící 3, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 30 050 Kč, počítané minimální výdaje 3 411 Kč (zjištěno z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného z databáze žalobkyně, listinou identifikované příjmy).8. Žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, (tj. číslo smlouvy), dne 18. 4. 2023 částku 21 800 Kč (zjištěno z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 30. 5. 2024 včetně podacího archu).10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka v celkové výši 21 800 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a poplatkem za službu Presto a informační SMS servis nejpozději do 16. 8. 2023. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně.11. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.16. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.18. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.20. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z., předmětná smlouva se proto řídí také právní úpravou obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Provedenými důkazy má soud za prokázané,