26 C 21/2024-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 15 167,15 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o obchodním zastoupení, jejíž nedílnou součástí jsou všechny dokumenty v ní uvedené. Strany se dohodly na spolupráci, kdy se žalovaná zavázala za podmínek stanovených smlouvou vyvíjet činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech. Žalovaná vyhledávala zájemce o uzavření těchto smluv, případně zájemce o jejich změnu či zrušení, kdy po jejich uzavření měla nadále klientům poskytovat řádný servis spojený s uzavřenými smlouvami. Žalované vznikl nárok na provizi za předpokladu, že nenastanou skutečnosti, které jsou důvodem zániku práva na provizi nebo její část. Provize byly žalované vyplaceny zálohově dopředu, kdy nadále nesla odpovědnost za vrácení provize, nebo její poměrné části. V rámci smlouvy poskytovala žalobkyně za žalovanou i další plnění spojené s předmětem její činnosti, kdy se může jednat například o úhradu poplatku za registraci u [obec] národní banky a další poplatky spojené se zprostředkovatelskou činností, které se žalovaná zavázala následně uhradit. Dle čl. 6 se žalovaná zavázala neprodleně vyrovnat zápornou výši provizních příjmů, což neučinila. Žalobkyně vyplatila žalované provize zálohově. V případě, kdy klient smlouvu o finančním produktu předčasně ukončil, byla žalovaná zavázána část této provize vrátit žalobkyni, což však žalovaná neučinila. Výše provize z jednotlivých uzavřených smluv o finančním produktu, stejně tak jako výše části provize, kterou je žalovaná povinna vrátit, se řídí podmínkami jednotlivých sjednaných smluv, kdy žalovaná byla o těchto provizích neustále informována prostřednictvím interního systému žalobkyně, ke kterému měla nesporně přístup, jinak by nemohla smlouvy o finančních produktech uzavírat. Žalobkyni tak vznikl nárok na zpětnou úhradu částky ve výši 15 167,15 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje nevrácené provize a další úhrady, které učinila žalobkyně za žalovanou. Žalobkyně uplatňuje žalobou pohledávku ve výši 15 167,15 Kč. Uplatněná pohledávka ve výši 15 167,15 Kč je vypočtena z 16 339,27 (celková dlužná částka za dané období) – 1 172,12 Kč (účet stornorezervy). Žalovaná byla před podáním žaloby upomínána, když ani přes předžalobní výzvu ničeho na svůj dluh neuhradila. 2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., když účastníci s tímto postupem souhlasili, soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listin předložených žalobkyní soud učinil tento skutkový závěr: dne [datum] byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena smlouva o obchodním zastoupení, na základě níž vyvíjela žalovaná pro žalobkyni činnost směřující k vyhledávání zájemců o uzavření a zprostředkování smluv o finančních produktech a žalobkyně se za to žalované zavázala vyplácet provizi. Pro zúčtování provizních nároků bylo zřízeno provizní konto, na které ji byly zasílány provize. Podle čl. 6 1. smlouvy vzniká právo na provizi po uplynutí 6 měsíců od uzavření smlouvy o finančním produktu, a to za předpokladu, že smlouva o finančním produktu, k níž se provize vztahuje, bude po tuto dobu řádně ze strany klienta plněna. Podle čl. 6 5. smlouvy je žalovaná povinna udržovat zůstatek provizního konta v kladné výši. Na provizní konto byly připsány záporné částky ze stornovaných smluv. Takto vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 15 167,15 Kč ( (prokázáno souhrnným reportem – Provizní příjmy). Dlužnou částku žalovaná navzdory předžalobní upomínce ze dne [datum] dosud neuhradila (prokázáno Předžalobní upomínkou). 4. Podle § 2430 o. z. se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle § 2483 odst. 1 o. z. se smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. 5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o obchodním zastoupení dle § 2483 a násl. o. z. Žalovaná se zavázala za podmínek uvedených ve Smlouvě vyvíjet činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech, případně zájemců o zrušení či změnu těchto smluv. Žalované vznikl za tuto činnost vznikl nárok na provize, za předpokladu, že nenastanou skutečnosti, které jsou důvodem zániku práva na provizi nebo její části. Provoze byly žalované vyplaceny zálohově dopředu, kdy žalovaná nadále nesla odpovědnost za vrácení provize, nebo její části. V případě, kdy klient Smlouvu o finančním produktu předčasně ukončil, byla žalovaná zavázána část této provize vrátit žalobkyni. Vzhledem k tomu, že ze strany klientů došlo k předčasnému ukončení té, které pojistné či jiná žalovanou zprostředkované smlouvy v době uvedené v provizních listinách, vznikla zde povinnost uhradit další plnění, které žalované poskytnula žalobkyně ve spojitosti se smlouvou o obchodním zastoupení. Žalobkyni tak vůči žalované vznikl nárok na zpětnou úhradu částky ve výši 15 167,15 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje nevrácené provize a další úhrady, které učinila žalobkyně za žalovanou. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč soud rozhodl podle § 3 nařízení č. 351/2013 Sb., neboť předmětem řízení je o vzájemný závazek podnikatelů. 6. O příslušenství dlužného pojistného soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 2,5 úkony právní služby po 1 740 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a ust. § 11 odst. 2 písm. h), jednoduchá výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána § 7 bod 5. této vyhlášky, a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 7 152,50 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).