8 C 253/2024-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši , částka, za dobu řádného splácení s úrokovou sazbou ve výši 23,66 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši , částka, a za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splácet úvěr v měsíčních splátkách po , částka, , celková splatnost závazku byla do , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni dne , datum, na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný úvěr neuhradil řádně a včas. Před postoupením pohledávky uhradil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně celkem , částka, a po postoupení pohledávky uhradil žalovaný celkem , částka, . Pohledávka žalobkyně za žalovaným tak sestává z jistiny ve výši , částka, a dlužných úhrad za služby ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , úroků ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dlužnou částku nezaplatil.2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši , částka, , a žalovaný se jej zavázal splatit společně s úrokem ve výši , částka, , s poplatkem ve výši , částka, a s poplatkem za doplňkovou službu (hotovostní inkaso splátek) ve výši , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % p. a. RPSN byla sjednána po započítání doplňkových služeb ve výši 195 %. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . V případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny včetně příslušenství. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí poskytnutých finančních prostředků v hotovosti (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Měsíční příjem žalovaného činil , částka, , další příjmy činily , částka, , celkové měsíční výdaje , částka, (žádost o úvěr). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (dopis ze dne , datum, včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou dne , datum, (prokázáno dopisem ze dne , datum, včetně podacího lístku).5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:6. Podle 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Po provedeném řízení má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru v souladu s § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, s tím, že žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku , částka, prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný své povinnosti řádně nesplnil a dostal se do prodlení se splácením dluhu, na svůj dluh uhradil celkem , částka, . Žalobkyně tak využila svého práva a dlužnou částku zesplatnila. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení zbývající dlužné částky po částečné úhradě žalovaného s příslušenstvím. Soud v posuzovaném případě hodnotil požadovaný poplatek za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, jako úplatu za půjčení peněz, tedy kapitalizovaný úrok, neboť uvedené poplatky byly sjednány za činnosti spojené s poskytnutím úvěru, které nijak nevybočují z běžné činnosti poskytovatele úvěru, přestože se v případě právní předchůdkyně žalobkyně jedná o nebankovní subjekt.12. Při výši jistiny , částka, a výsledného kapitalizovaného úroku , částka, se soud zabýval tím, zda není výše úroku nepřiměřená, tedy v rozporu s dobrými mravy dle § 580 o. z. Nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Obvyklá výše nejvyššího úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období roku 2017, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila přibližně 11,4 % ročně, jak soud zjistil ze zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2017 Ministerstva financí. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u bankovních subjektů, nicméně ujednaný úrok v posuzovaném případě dosahuje výše 175 % ročně z dlužné částky, a je tak více než 15násobně vyšší než obvyklá výše úroku. Z uvedeného je zřejmé, že v případě smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným se ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto bylo neplatné (§ 580 o. z.). Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.). Ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru a doplňkové služby nelze vzhledem k provázanosti ustanovení ve smlouvě oddělit od ostatních částí smluv (žalobkyně zahrnula poplatek za doplňkovou službu do RPSN). Z uvedených důvodů soud hodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni pouze to, co mu bylo na základě této smlouvy plněno. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, . Žalovaný uhradil pouze , částka, , na straně žalované tak