13 C 320/2024-207 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že na základě uzavřené kupní smlouvy ze dne 13. 12. 2017 nabyla žalobkyně vlastnické právo k vozidlu tovární značky , jméno FO, , r.z.: , Anonymizováno, . Souběžně s kupní smlouvou byla téhož dne, tedy 13. 12. 2017, uzavřena servisní smlouva. Žalobkyně vozidlo užívala přibližně do září 2021, kdy se u vozidla projevila nutnost výrazně častěji oproti frekvenci doporučené výrobcem měnit motorový olej. V následujícím období bylo nutné olej měnit již cca po 6 tis. km, a to na základě upozornění infotainmentu vozidla. Ačkoliv žalobkyně absolvovala s vozidlem řadu servisních kontrol, nikdy jí nebyla sdělena příčina nutnosti měnit olej s takovou nestandardně nízkou frekvencí. Žalobkyně nechala vozidlo za účelem zjištění příčiny problému prozkoumat, kdy bylo zjištěno, že příčinou je kontaminace motorového oleje palivem. Kontaminací motorového oleje dochází ke snižování viskozity motorového oleje, čímž se výrazně omezuje mazací funkce motoru, a dochází tak k vyššímu opotřebení motoru a podstatnému snižování jeho životnosti. Bylo vyloučeno, že by předmětnou závadu mohl způsobit uživatel vozidla a zároveň bylo potvrzeno, že předmětná vada se vyskytuje na vozidle od počátku jeho provozování. Dle servisní smlouvy je jejím předmětem provádění záručních prohlídek, oprav, pravidelné údržby a servisních prací včetně karosářských a lakýrnických prací, případně poskytování dalších služeb za podmínek stanovených touto smlouvou na vozidle. Bylo tak povinností žalované provádět záruční prohlídky vozidla. Pokud by tuto povinnost plnila žalovaná řádně, mohla a měla odhalit, že se na vozidle vyskytuje výrobní vada (kontaminace motorového oleje palivem). Pokud by předmětná vada byla žalovanou zjištěna v době, kdy žalobkyni svědčila zákonná práva z vadného plnění, měla žalobkyně možnost domáhat se slevy z kupní ceny vozidla, popř. jiných práv z existence této vady vyplývajících, a to vůči prodávajícímu, byť se shodou okolností jedná o tentýž subjekt, kterým je zhotovitelem dle servisní smlouvy. Předmětná vada tak měla být žalovanou odhalena již při uvedení vozidla do provozu, nejpozději při některé z prvních servisních prohlídek po uvedení vozidla do provozu. S ohledem na neodstranitelnost vady konstruovala žalobkyně v souladu s ustálenou judikaturou výši škody jako rozdíl hodnoty vozidla s předmětnou vadu a hodnotou vozidla bez této vady ve výši 384 448 Kč bez DPH. Žalobkyně dále požadovala také náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s prokázáním výše jejího nároku na náhradu škody za znalečné ve výši 13 310 Kč včetně DPH, tedy 11 000 Kč bez DPH. Žalobkyně předmětnou vadu u žalované neuplatnila. Žalobkyně si vadu na vozidle nenechala odstranit. Žalobkyně dále uvedla, že pakliže se žalovaná dle servisní smlouvy zavázala k provádění záručních prohlídek a pravidelné údržby, bylo její povinností takto podstatnou vadu v rámci prakticky kterékoliv návštěvy servisu žalované odhalit a minimálně o ní žalobkyni informovat. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná provedla následující servisní prohlídky vozidla: dne 1. 6. 2018 před jeho předáním žalobkyni, v rámci níž měla žalovaná provést veškeré úkony uvedené v soupisu servisních prací předepsaných výrobcem vozidla před jeho dodáním zákazníkovi; dne 23. 10. 2018, v rámci níž došlo k výměně pneumatik; dne 13. 11. 2018, v rámci níž došlo k výměně pneumatik; dne 16. 5. 2019, v rámci níž došlo k výměně pneumatik a kapaliny AdBlue; dne 13. 6. 2019, v rámci níž byly prováděny klempířské práce; dne 22. 10. 2019, v rámci níž došlo k výměně pneumatik a kapaliny AdBlue a dne 18. 5. 2020, v rámci níž došlo k prohlídce vozidla a provedení zkušební jízdy. Žalovaná tedy porušila své smluvní povinnosti, kdy neprovedla záruční/servisní prohlídky a dále také porušila svou zákonnou prevenční povinnost. Je zde tedy příčinná souvislost mezi porušením shora uvedených povinností žalovanou a vznikem škody na vozidle.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznala. Žalovaná uvedla, že žalobkyně zcela opomíjí základní soukromoprávní zásady při uplatňování práv z vad a práv z titulu náhrady škody. V posuzovaném případě však chybí zcela jistě první zákonný předpoklad vzniku odpovědnostního vztahu, porušení právní povinnosti. Nad rámec této skutečnosti má potom žalovaná za to, že v předmětné věci není dán ani vznik tvrzené škody. Žalovaná dle žalobkyně měla porušit povinnosti plynoucí ze servisní smlouvy. Žalobkyně si však vykládá obsah servisní smlouvy zcela mylně. Žalobkyně vykládá obsah předmětného bodu smlouvy jako jakousi generální povinnost žalované průběžně odhalovat všechny případné skryté vady vozidla. Předmětné smluvní ujednání je však nutné vykládat v kontextu čl. I. odst. 1.2. servisní smlouvy, podle kterého platí, že servisní práce (tj. činnosti obecně specifikované v čl. I. odst. 1.1.) bude žalovaná jakožto zhotovitel provádět na základě zakázkového listu (smlouvy o dílo) uzavřené mezi oběma účastníky. Jinými slovy, žalovaná byla povinna provést výhradně servisní práce, které byly předmětem dílčího zakázkového listu. V této souvislosti však žalovaná uvádí, že žalobkyně nikdy nenotifikovala předmětnou vadu ani nepožádala o provedení prací směřujících ke zjištění takové případné závady. Předmětná servisní smlouva je tedy svojí povahou tzv. rámcová smlouva, na základě které dochází mezi stranami (účastníky řízení) k uzavírání dílčích smluv o dílo (zakázkových listů). Žalovaná tedy nemohla porušit smluvní povinnost z rámcové servisní smlouvy tím, že sama aktivně nevyhledávala případné skryté vady vozidla. Není objektivně v silách žádného prodejce či autorizovaného servisu, aby na sebe převzal povinnost odhalovat všechny případné skryté vady předmětu koupě. Žalobkyně se případně měla svých nároků z tvrzené vady vozidla domáhat v souladu s § 1925 ObčZ uplatněním práv z vadného plnění. Žalovaná dále uvedla, že v květnu 2021 se do servisu žalované dostavila žalobkyně za účelem reklamace vady vozidla, která se projevovala hlučností a zvýšenou kouřivostí. Žalovaná zjistila vadu turbodmychadla a chtěla řešit věc v rámci záruky. Nicméně bylo zjištěno, že žalobkyně podstatným způsobem překročila maximální možný nájezd na první olejovou náplň, což bylo důsledkem odmítnutí nároku žalobkyně ze strany výrobce. Žalobkyně tak nedodržela tzv. servisní intervaly a neobjednala u žalované pravidelný servis, jehož součástí je výměna motorového oleje. I v řízení vedeném mezi účastníky u Okresního soudu Plzeň – město, jehož předmětem byl nárok žalobkyně na náhradu škody ve výši hodnoty vadného turbodmychadla, bylo uzavřeno, že žalovaná je podle servisní smlouvy povinna provádět pouze objednané a ujednané servisní práce. Předmětem žádného zakázkového listu nebyla záruční prohlídka vozidla, v rámci které by žalovaná mohla odhalit tvrzenou vadu. Žalovaná plnila své povinnosti ze servisní smlouvy řádně, když prováděla na vozidle sjednané práce. Žalovaná v žádném případě nemohla porušila jakoukoliv povinnost tím, že neodhalila tvrzenou skrytou vadu vozidla. Žádná taková povinnost nebyla servisní smlouvou převzata. Současně žalovaná nepochybila ani tím, že neprovedla pravidelný první servis, neboť ho žalobkyně u žalované neobjednala. Žalobkyně se neobjednala na první servisní kontrolu, která byla stanovená po ujetí 25 000 km, kdy se žalobkyně asi při ujetí 30 000 km objednala do jiného servisu, nikoliv k žalované, kde byl poprvé olej vyměněn.3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a výslechy svědků. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:4. Účastníci učinili nesporným, že mezi nimi byla dne 13. 12. 2017 uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobkyně nabyla vlastnické právo k vozidlu značky , jméno FO, , registrační značky , SPZ, , přičemž k předání vozidla žalobkyni došlo dne 12. 6. 2018. Dále, že mezi účastníky byla dne 13. 12. 2017 uzavřena servisní smlouva, na základě které se žalovaná zavázala na předmětném vozidle provádět záruční prohlídky, opravy, pravidelné údržby a servisní práce, včetně karosářských a lakýrnických prací, případně poskytovat další služby za podmínek stanovených touto smlouvou, přičemž servisní práce měly být prováděny na základě potvrzení zakázkového listu mezi účastníky.5. Mezi žalobkyní jako kupující a žalovanou jako prodávající byla dne 13. 12. 2017 uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobkyně nabyla vlastnické právo k vozidlu tovární značky , jméno FO, , model , jméno FO, (dále jen také jako „vozidlo“), za kupní cenu 108 896 EUR. Ve smlouvě byla mimo jiné sjednána záruka na vozidlo v trvání 3 let ode dne jeho protokolárního předání žalobkyni nebo 100 000 km podle toho, co nastane dříve (kupní smlouva ze dne 13. 12. 2017).6. Mezi žalobkyní jako ob