15 C 276/2025-26 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela distančním způsobem smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se mu zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 34 100 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných denních splátkách. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonnými požadavky. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností CNCB – Czech Non-Banking , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider, z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 25 188 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Úvěr byl vyplacen na účet č. , č. účtu, bankovním převodem, a to dne 20. 10. 2024 v částce 11 500 Kč. Žalovaný si dále objednal volitelnou službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši 237,90 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala e-mailem dne 5. 5. 2025, p dne 5. 5. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku celkové výši 10 781,07 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z jistiny 4 838,39 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 197,77 Kč, smluvního úroku 5 653,41 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ 91,50 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 13 113,40 Kč. Žalovaný ke dni podání návrhu dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání.5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno následující:6. Žalobkyní uzavřela se žalovaným dne 20. 10. 2024 prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 34 100 Kč, a to postupně i opakovaně, na základě žádosti žalovaného o čerpání prostřednictvím klientské sekce, na bankovní účet žalovaného, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet v pravidelných denních splátkách. Denní úroková sazba byla sjednána ve výši 0,983 %, RPSN 1 756,85 %. Poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , autorizace ověření totožnosti, předpisu denních splátek, informace pro spotřebitele).7. Žalovaný při zkoumání úvěruschopnosti uvedl, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti je 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky – nevyplněno, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 10 000 Kč, ostatní zbytné výdaje 4 000 Kč, ostatní zbytné výdaje 2 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 25 188 Kč (zjištěno z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného z databáze žalobkyně, dokumentu identifikované příjmy).8. Žalobkyně zaslala na účet žalovaného uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, (číslo smlouvy), dne 21. 10. 2024 částku 11 500 Kč (zjištěno z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).9. Žalovaný nehradil pravidelné denní splátky úvěru řádně a včas, žalobkyně proto smlouvu ke dni 5. 5. 2025 vypověděla, o čemž žalovaného informovala e-mailem. Zároveň jej vyzvala k úhradě celkové dlužné částky 11 688,79 Kč včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut (zjištěno z e-mailu z 5. 5. 2025).10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne 19. 6. 2025 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 29. 8. 2025 včetně podacího lístku).11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka v celkové výši 11 500 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, kterou se žalovaný zavázal splácet v pravidelných denních splátkách. Protože tak nečinil, žalobkyně smlouvu ke dni 5. 5. 2025 vypověděla a žalovaného vyzvala k úhradě celkové dlužné částky 11 688,79 Kč včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobkyně.12. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.17. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.19. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele,