26 C 166/2022-187 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 23. 5. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 217 692,75 Kč s příslušenstvím. K tomu uvedl, že je vlastníkem ideální , Anonymizováno, pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je dům č. p. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je garáž bez č.p./č.e. a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obci , adresa, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, Katastrálním pracovištěm , adresa, (dále jen „Nemovitosti“). Žalovaná je vlastníkem ideální 1/3 Nemovitostí. Dohoda o spoluužívání Nemovitostí se žalovanou není možná, žalovaná se nechce dohodnout a nerespektuje ani žalobcova většinová rozhodnutí. Nemovitosti užívá, jak se jí zlíbí. Žalobce se snažil i o smírné zrušení spoluvlastnictví a o jeho vypořádání, opakovaně prezentoval různé možné způsoby jak žalované, tak jejímu synovi. Žalovaná však veškeré návrhy žalobce pouze neguje, aniž by sama přišla s jiným návrhem. Stejně pochodil žalobcův právní zástupce, i v reakci na jeho předžalobní výzvu syn žalované navrhovaná řešení odmítl a na dotaz, jaké řešení navrhuje on, již nereagoval. Celková obyvatelná plocha domu činí 141,42 m2, z čehož 1/3 činí 47,14 m2, žalovaná však užívá celé druhé nadzemní podlaží, jehož výměra činí 64,42 m2, užívá tedy plochu o výměře 17,28 m2 nad rámec připadající na její ideální podíl na domě. Užíváním domu v této části (ploše) bez právního důvodu dochází na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, které je povinna vydat žalobci. Výši bezdůvodného obohacení je nutno stanovit jako ekvivalent běžného tržního nájemného za nemovitosti v předmětné lokalitě. Za období od dubna 2019 do března 2022 činilo bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně celkem částku 217 692,75 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k dobrovolné úhradě dluhu dopisem svého právního zástupce z 13. 4. 2022, avšak žalovaná ničeho nezaplatila a je v prodlení. Žalobce ve svém doplňujícím podáním ze dne 20. 12. 2023 adne 20. 12. 2023 dále uvedl, že podlahová plocha celého domu v rozhodném období činila a stále činí celkem: bez chodeb a předsíní 213,85 m2 = 75,93 + 66,9 + 66,1 a s chodbami a předsíněmi: 226,09 m2 = 77,93 + 77,34 + 70,25, přičemž druhé podlaží má podlahovou plochu 75,93 m2 (pokoj, kuchyň, komora, půda, předsíň) + 2 m2 prostor nad schody celé podlaží užívala v rozhodném období žalovaná se svým synem. První podlaží má podlahovou plochu 66,9 m2 (ložnice, obývací pokoj, koupelna, kuchyň, spíž + 11,03 m2 chodba, přičemž celé podlaží užíval v rozhodném období žalobce. Suterén má podlahovou plochu 70,25 m2, z čehož tvoří garáž 13,6 m2, využíváno v rozhodném období společně; sklep 17,8 m 2 , využíváno v rozhodném období žalovanou; sklep 12,9 m2, využíváno v rozhodném období společně; sušárna, prádelna 13,9 m2, využíváno v rozhodném období společně; špižírna 3,5 m2, využíváno v rozhodném období žalovanou; sklep 4,4 m2, využíváno v rozhodném období společně; chodba 4,15 m2, využíváno v rozhodném období společně. K nemovitosti náleží samostatně stojící garáž, která byla užívaná společně. K nemovitosti náleží nezastavěný pozemek o výměře 555 m2, užívaný jako zahrada, kterou žalobce v rozhodném období nevyužíval, část pozemku zastavěná skleníkem užívaným žalovanou, která dále měla na pozemku záhony. Žalobce žalované opakovaně, po celou dobu trvání jejich spoluvlastnictví, sděloval, že užívá společnou nemovitost nad rámec velikosti svého spoluvlastnického podílu a opakovaně ji vyzýval, aby „nadměrnou“ výměru domu přestala užívat. Veškerá tato upozornění a žádosti byly učiněny ústně.2. Žalovaná se k replice žalobce vyjádřila tak, že užívá pouze svůj vlastní majetek v rozsahu svého podílu, což v minulosti nebylo předchozími vlastníky nikdy zpochybněno a žalobce nezpochybňoval rozsahu užívání jejich nemovitosti během tří let, co je vlastníkem, proto žalovaná jeho žalobní tvrzení považuje za účelové ve snaze jí přinutit, aby mu část nemovitosti prodala, což odmítá. Současně není jasné odkud žalobce čerpal udávané rozměry, neboť není možné si vzít pouze plány a porovnávat metry čtvereční v jednotlivých patrech, protože v dolním patře, které si žalobce zamyká jsou stropy značně vyšší, než v patře horním, kde jsou zkosené stropy. Sama žalobkyně odhadla, že výlučně obývá obytnou plochu necelých 32 m2. Žalobce užívá, mimo dolního patra, rovněž sklepy a garáž, kterou žalované znemožnil užívat. V horním patře má žalobce uložené věci po rodičích. Žalovaná dále uvedla, že v nemovitosti, která je předmětem sporu mezi účastníky, žije již 55 let. Více než 50 let byli spoluvlastníky nemovitosti rodiče žalobce, s nimiž žalovaná žila ve shodě po celou uvedenou dobu. Nemovitost užívali spoluvlastníci na základě vzájemné dohody bez jakýchkoliv problémů. Poté, co se stal vlastníkem žalobce, užívali spoluvlastníci (nyní tedy žalobce a žalovaná) nemovitosti i nadále ve shodě po dobu tří let. Požadavek na úhradu domnělého bezdůvodného obohacení přišel ze strany žalobce v souvislosti s jeho úmyslem nemovitost koupit, resp. prodat, a ukončit tak spoluvlastnictví se žalovanou. Žalovaná tento postup považuje za účelový a šikanózní. Žalovaná dále uvádela, že judikatura, vztahující se k dané problematice, dospěla k závěru, že dohoda o užívaní společné věci může být uzavřena jak písemně, tak i ústně, a dokonce i tzv. konkludentně, a to i když se jedná o nemovitou věc. Dohodou žalované a rodičů žalobce byl v tomto případě upraven rozsah užívání nemovitosti a následně byl stvrzen jejím dlouholetým dodržováním. Zároveň platí, že rozsah užívání společné věci může být spoluvlastníky upraven nejen tak, že může víceméně kopírovat stav a velikost podílů spoluvlastníků, přičemž pouze dojde v rámci těchto podílů k určení, kdo bude užívat kterou část předmětné nemovitosti (pozemku, budovy atd.). V dohodě lze sjednat i jiný rozsah užívání, odlišný od poměru spoluvlastnických podílů, a to případně za náhradu za nadužívání u toho, kdo na základě této dohody bude užívat větší podíl, než mu svědčí dle poměrů spoluvlastnických podílů. V dohodě lze však za takové situace sjednat i to, že tento rozdíl nebude nikterak kompenzován. Předmětnou dohodou lze dále i dohodnout, že nemovitost bude užívána výlučně jedním ze spoluvlastníků a druhý bude z užívání tzv. vyloučen s tím, že toto může být sjednáno opět za náhradu, případně bez náhrady. Tato dohoda má přednost před zákonným zněním úpravy spoluvlastnictví. Jakkoliv je žalovaná přesvědčena o tom, že zcela jistě neužívá více, než odpovídá jejímu spoluvlastnickému podílu, zároveň poukázala na to, že i kdyby tomu tak nebylo, byla k tomu na základě dohody s předchozími spoluvlastníky oprávněna a argumentace žalobce je tak zcela nepřípadná. Podle ustálené judikatury práva a povinnosti vyplývající z dohody spoluvlastníků přechází na právní nástupce účastníků dohody a pouze za situace, kdy je zde další podstatná změna poměrů, která však ani nemusí být spojena s tímto přechodem vlastnického práva, může vést ke změně dohody. Změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků sama o sobě bez dalšího není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci. Tato dohoda je vázána k věci, nikoli k osobám, které ji uzavřely. Z tohoto důvodu dohoda váže i nové účastníky, na které byla vlastnická práva převedena. Spoluvlastníci jsou nadále vázáni obsahem dohody o užívání předmětné nemovitosti, uzavřené právními předchůdci žalobce a žalovanou. Za stavu, kdy tato dohoda nebyla změněna dohodou novou, uzavřenou mezi stávajícími spoluvlastníky, ani nahrazena jiným rozhodnutím, je žalobce povinen stávající dohodu o užívání předmětné nemovitosti respektovat a nemůže se s úspěchem domáhat soudního rozhodnutí o jiném způsobu jejího užívání jednotlivými spoluvlastníky případně bezdůvodného obohacení za užívání, které jen on sám považuje za neadekvátní. Změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků sama o sobě bez dalšího není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci.3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Na základě provedených důkazů soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o výměře 340 m2 , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - dům č. p. , Anonymizováno, sloužící k bydlení; pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o výměře 30 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je garáž bez č.p./č.e. a pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 555 m2, ostatní plocha, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . Žalobce je vlastníkem ideálních 2/3 a žalovaná 1/3. Nabývací titul pro žalovanou je usnesení o schválení dědické dohody ze dne 21. 11. 2006. Sp. zn. , spisová značka, . Nabývací titul žalobce je usnesení o vypořádání SJM a o dědictví sp. zn. , spisová značka,