28 C 344/2025-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 10. 2025 ve znění doplnění žaloby ze dne 14. 11. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 11 135 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně obdržela informaci, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem vozidla, a to osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, reg. zn.: , SPZ, , VIN: , VIN kód, . Žalobkyně zjistila, že vozidlo je evidováno jako provozované a že žalovaný, coby provozovatel, neměl v obdobích od 13. 6. 2023 do 30. 10. 2023 a dále od 31. 10. 2023 do 8. 4. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo 140 + 161 dní nepojištěno. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 10 535 Kč (4 900 Kč + 5 635 Kč), a poplatek spojený s vymáháním ve výši 2x300 Kč. Žalovaný nezaplatil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalovaný nabyl vlastnické právo k vozidlu, osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, reg. zn.: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , na základě kupní smlouvy (prokázáno fakturou č. , Anonymizováno, , kupní smlouvou, přílohou č. 1, Anonymizováno, ke kupní smlouvě ze dne 10. 4. 2020, výpisy z registru silničních vozidel). Žalovaný jako vlastník či provozovatel vozidla neměl v období od 13. 6. 2023 do dne 8. 4. 2024, tedy celkem po dobu 301 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli k tomu měl zákonnou povinnost. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě nedoplatku za období od 13. 6. 2023 do 30. 10. 2023 a za období od 31. 10. 2023 do 8. 4. 2024 výzvami (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 4. 1. 2024 a výzvou k úhradě ze dne 12. 6. 2024 ve spojení s informacemi o zásilkách). Dále byl o úhradu upomenut (prokázáno upomínkou k úhradě ze dne 3. 4. 2024, upomínkou k úhradě ze dne 9. 9. 2024) neuhradil však žalobkyni ničeho. Následně mu byla zaslána právní zástupkyní žalobkyně také předžalobní upomínka (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2025 ve spojení s podacím archem).5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovaný provozoval vozidlo bez řádného pojištění dle zákona, a proto žalobkyni vznikl nárok na uhrazení příspěvku placeného vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.6. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 168/1999 a následně podle zákona č. 30/2024.7. Dle § 1 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.8. Dle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.9. Podle § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb., povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.10. Podle § 45 zákona č. 30/2024 Sb., provozovatel tuzemského vozidla zaplatí žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 2); výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3).11. Podle § 46 zákona č. 30/2024 Sb. zjistí-li žalobce porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti (odst. 1); výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek (odst. 2).12. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen „zákon“), neboť provozoval shora uvedené vozidlo v období od 31. 10. 2023 do 31. 3. 2024 bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto mu vznikla povinnost podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb.13. Žalovaný porušil dále povinnost vyplývající z § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), neboť provozoval shora uvedené vozidlo v období od 1. 4. 2024 do 8. 4. 2024 bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Proto mu vznikla povinnost podle § 45 odst. 2 a zákona č. 30/2024 Sb. uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 odst. 1 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla podle § 5 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. Zároveň dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. platí, že provozovatel je povinen zaplatit paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 47 zákona č. 30/2024 Sb. zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku.14. Žalovaná částka ve výši 11 135 Kč sestává v souladu s § 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. a v souladu s § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb. z částky vypočtené součinem zákonné denní sazby (35 Kč) a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (301 dní), celkem ve výši 10 535 Kč, výše denní sazby je určena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. a vyhláškou Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/2024 Sb. a dále poplatku ve výši 2x300 Kč spojeného s vymáháním pohledávky, jež odpovídá množství a rozsahu administrativních úkonů učiněných v souvislosti s vymáháním nároku po žalovaném. Žalobkyně přitom v řízení prokázala, že žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala výzvou splňující podmínky jak zákona č. 168/1999, tak zákona č. 30/2024, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že předmětné vozidlo bylo v daném období pojištěno, či že nebyl jeho vlastník/provozovatel, což však neučinil.15. Jelikož žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil, ani po upomínkách, soud mu tuto povinnost uložil. (výrok I.)16. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, k