5 C 107/2025-9 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitel“), uzavřela se žalovanou dne 14. 2. 2024 smlouvu o úvěru č. 479782001, na základě které poskytla žalované bezhotovostním převodem úvěr ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 28. 5. 2024, což však porušila, pročež byla povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 672 Kč. Pohledávka původního věřitele byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky, avšak žalovaná ničeho nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Původní věřitel poskytl žalované dne 14. 2. 2024 bezúročně částku 16 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na její bankovní účet č. , č. účtu, , přičemž žalovaná se poskytnuté prostředky zavázala vrátit nejpozději do 24. 4. 2024 (smlouva o úvěru č. 479782001 ze dne 14. 2. 2024, dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru ze dne, Anonymizováno, 25. 3. 2024, výpis z běžného účtu). V případě prodlení byla žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka původního věřitele za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 19. 10. 2024 (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 10. 2024 včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovanou opakovaně k úhradě dluhu prostřednictvím předžalobní upomínky, avšak žalovaná ničeho nezaplatila (předžalobní výzva k okamžitém úhradě dluhu ze dne 28. 5. 2024, předžalobní výzva ze dne 19. 10. 2024 včetně podacího lístku).6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky bezhotovostním převodem na její bankovní účet, a to na základě smlouvy uzavřené distančním způsobem. Žalovaná měla původnímu věřiteli poskytnuté prostředky vrátit do sjednaného data splatnosti, což však neučinila, pročež byla povinna kromě nesplacené jistiny uhradit také smluvní pokutu. Žalobkyně následně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná žalobkyni na svém dluhu dosud ničeho nezaplatila, přestože jí byla zaslána i předžalobní upomínka.7. Na základě shora uvedených listinných důkazů bylo prokázáno, že původní věřitel uzavřel se žalovanou v souladu s § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvu o zápůjčce, a to distančním způsobem ve smyslu § 1820 a násl. o. z. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaná se tyto prostředky zavázala řádně a včas vrátit, což však neučinila, pročež byla povinna v souladu se smlouvou a § 2048 odst. 1 o. z. uhradit smluvní pokutu v kapitalizované výši 672 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně pak vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnila. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení.8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 373 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) ve znění účinném do 31. 12. 2024, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby (sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jenž právní zástupce žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.