5 C 53/2024-36 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala určení toho, že jednotka , Anonymizováno, , byt, vymezená v budově č. p. , Anonymizováno, na parcele č. , Anonymizováno, , včetně podílu na společných částech 1457/8666, zapsaná na LV , Anonymizováno, , budova zapsaná na LV , Anonymizováno, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , Katastrální úřad pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , je ve výlučném vlastnictví žalobkyně a že žalobkyně je poctivým držitelem, a to na základě kupní smlouvy ze dne 7. 3. 2019. Žalobkyně se při snaze o pronájem nemovitosti dozvěděla o zápisu poznámky v katastru nemovitostí v části D o dovolání se neúčinnosti právního jednání - kupní smlouvy uzavřené dne 7. 3. 2019, kdy však žalobní návrh nesměřoval vůči žalobkyni, která o tomto návrhu nevěděla. Žalobkyně má právní zájem na tom, aby mohla své vlastnictví plně využívat.2. Žalovaná uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a že v dané věci není dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na tom, aby bylo určeno vlastnické právo žalobkyně k předmětné nemovitosti, neboť toto vlastnické právo žalobkyně není nikým a ničím sporováno. Poznámka dovolání se neúčinnosti právního jednání není institut, který by vlastnické právo žalobkyně zpochybňoval.3. Soud podle § 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř., provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení důkazu žalobním návrhem týkajícím se dovolání neúčinnosti práv ze dne 9. 7. 2019. Protože potřeba dalšího dokazování v řízení nevyšla najevo (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů, které byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:5. Žalobkyně je vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, , byt, vymezené v budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, na parcele č. , Anonymizováno, , včetně podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti 1457/8666, zapsáno na LV č. , hodnota, , budova zapsaná na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , Katastrální úřad pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . K uvedené jednotce je v katastru nemovitostí zapsána poznámka, a to dovolání se neúčinnosti právního jednání – kupní smlouvy uzavřené dne 7. 3. 2019, podáno u , právnická osoba, dne 10. 7. 2019, kde je jako žalovaný uveden , jméno FO, , nar. , datum, , a jako žalovaná , jméno FO, , nar. , datum, , s oprávněním pro žalovanou , Jméno žalované, . a povinností k jednotce č. , Anonymizováno, (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, ). Žalovaná je společností s ručením omezeným zapsanou v obchodním rejstříku vedeném , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, (zjištěno z výpisu u obchodního rejstříku ohledně žalované , Jméno žalované, .).6. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.7. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4625/2018). Určovací žaloba ve smyslu § 80 o. s. ř. je zásadně žalobou preventivního charakteru a má místo jen tam, kde lze její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, případně v těch případech, v nichž tento typ žaloby účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků (srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96).8. V projednávané věci soud neshledal naléhavý právní zájem žalobkyně ve smyslu § 80 o. s. ř., když existence vlastnického práva žalobkyně k předmětné nemovitosti jednoznačně vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí a není nijak zpochybňována. Záměrem žalobkyně pak v prvé řadě není určení vlastnického práva, nýbrž snaha dosáhnout jakoukoliv cestou výmazu poznámky týkající se dovolání se neúčinnosti právního jednání z katastru nemovitostí zapsané k její nemovitosti. V daném případě se tedy nejedná ani o případ, kdy by mělo být dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí, a tedy ani z tohoto důvodu soud neshledal naléhavý právní zájem žalobkyně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2053/2009). Skutečnost, že žalobkyně nemá ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě ve smyslu § 80 o. s. ř. na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 914/2014). Vzhledem k tomu, že nebyla splněna podmínka naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení vlastnického práva, soud žalobu na určení vlastnického práva zamítl, aniž by se zabýval věcí samotnou, resp. aniž by zkoumal ostatní věcné aspekty žaloby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1627/2009 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1121/2011).9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 16 819 Kč. Náklady sestávají z odměny za zastoupení advokátem ve výši 2 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupen a vyjádření ze dne 26. 9. 2024) dle § 8 odst. 1 věty první, § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) ve znění účinném do 31. 12. 2024, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3 700 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (účast na jednání soudu dne 13. 5. 2025 a dne 15. 7. 2025) dle § 8 odst. 1 věty první, § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2025, paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za dva úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.10. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.