8 C 214/2025-26 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které bylo žalovanému po prověření úvěruschopnosti půjčeno , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu s příslušenstvím, což však nečinil. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému písemně oznámeno. Dále žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které bylo žalovanému po prověření úvěruschopnosti půjčeno , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu s příslušenstvím, což však nečinil. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný své dluhy neuhradil ani přes výzvy strany žalující.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka , částka, , přičemž žalovaný se tyto půjčené prostředky zavázal splácet spolu s příslušenstvím v 53 týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka byla stanovena na , datum, . Vedle vrácení jistiny půjčky měl žalovaný povinnost zaplatit souhrnný poplatek ve výši celkem , částka, . RPSN bylo ve výši 206,80 %. Žalovaný měl povinnost vrátit částku ve výši celkem , částka, (smlouva o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, včetně smluvních podmínek). Žalovaný na svůj dluh prostřednictvím několika splátek uhradil celkem částku ve výši , částka, . Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný se ve smlouvě o půjčce dohodli, že žalobkyně může požadovat uhrazení celkové dlužné částky v případě, kdy žalovaný nehradí splátky řádně a včas (smlouva o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, včetně smluvních podmínek). Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným z titulu smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek). Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka , částka, , přičemž žalovaný se tyto půjčené prostředky zavázal splácet spolu s příslušenstvím v 53 týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka byla stanovena na , datum, . Vedle vrácení jistiny půjčky měl žalovaný povinnost zaplatit souhrnný poplatek ve výši celkem , částka, . RPSN bylo ve výši 206,80 %. Žalovaný měl povinnost vrátit částku ve výši celkem , částka, (smlouva o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, včetně smluvních podmínek). Žalovaný na svůj dluh prostřednictvím několika splátek uhradil celkem částku ve výši , částka, . Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný se ve smlouvě o půjčce dohodli, že žalobkyně může požadovat uhrazení celkové dlužné částky v případě, kdy žalovaný nehradí splátky řádně a včas (smlouva o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, včetně smluvních podmínek). Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným z titulu smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou (předžalobní výzva ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).6. Po zhodnocení všech předložených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.7. S ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posuzoval danou věc po právní stránce za použití příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do , datum, (dále jen „obč. zák.“).8. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.9. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.10. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.11. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byly uzavřeny smlouvy o půjčce ve smyslu ust. § 657 obč. zák. a násl. Závazek žalovaného byl smlouvami koncipován tak, že právnímu předchůdci žalobkyně zaplatí jistinu půjčky a dále souhrnný poplatek. Souhrnný poplatek není žádným způsobem rozepsán ani samotnými smlouvami a ani v rámci žaloby se žalobkyně k tomuto nijak podrobněji nevyjadřovala. Naopak žalobkyně v žalobě operuje pouze s pojmem „poplatek“. Za této situace pak soud uzavírá, že tento souhrnný poplatek je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Lze tedy konstatovat, že svou podstatou představuje požadovaný souhrnný poplatek kapitalizovaný úrok. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, .12. Při výši jistiny , částka, a výši kapitalizovaného úroku , částka, , resp. výší jistiny , částka, a výši kapitalizovaného úroku , částka, se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 39 obč. zák. Za takový je třeba povazovat úrok ve výši, která podstatné přesahuje úrokovou míru v dobé jeho sjednáni obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V případě předmětných smluv představuje souhrnný poplatek – úrok 69,6 % ve vztahu k půjčené jistině. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, ze výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemize být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěru domácnostem na spotřebu dle podle databáze ARAD ČNB veřejně dostupné na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v období září 2008 okolo 13,53 % ročně, resp. v období dubna 2008 okolo 13,40 % ročně. Sjednané výše ročních úroků tedy představují více než pětinásobek úrokové sazby obvyklé v daném období. RPSN pak byla sjednána ve výši 206,80 %. V tomto konkrétním případě žalobkyní požadované plnění bylo natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení žalovaného, že soud shledal tato ujednání ve svém souhrnu za nepřiměřená. Na rozpornost ujednání s dobrými mravy, jsou-li úrok a RPSN sjednány ve výši přesahující 110 %, která několikanásobně překračuje úrok a RPSN u spotřebitelských půjček poskytovaných bankami a směřuje k nepřiměřenému obohacení, lze usuzovat i z judikatury Nejvyššího soudu, byť ve věcech exekučních týkajících zastavení exekuce, v nichž je exekučním titulem rozhodčí nález (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ).13. Soud má za to, že dané smlouvy o půjčce je třeba posoudit jako smlouvy absolutně neplatné z důvodu ustanovení § 39 obč. zák.14. Jelikož soud smlouvy posoudil jako absolutně neplatné, dospěl současně k závěru, že nárok žalobkyně může být posouzen pouze jako nárok z bezdůvodného obohacení. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému částky ve výši , částka, (smlouva č. , hodnota, ), resp. , částka, (smlouva č. , hodnota, ) poskytla a z těchto částek vrátil žalovaný žalobkyni pouze částku ve výši , částka, u smlouvy č. , hodnota, a