17 C 2/2026-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 12 943 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 9. 7. 2023 rámcovou smlouvu o členství v systému , Anonymizováno, , na základě, které si žalovaný mohl krátkodobě pronajmout vozidlo žalobkyně. Žalovaný provedl v systému žalobkyně rezervaci konkrétního vozidla (RZ , SPZ, ) a toto vozidlo užíval od 25. 4. 2024 do 26. 4. 2024. Za užívání vozidla vystavila žalobkyně žalovanému fakturu znějící na částku 593 Kč, splatnou dne 26. 4. 2024. Při skončení pronájmu žalobkyně z telefonického hovoru s panem , Anonymizováno, zjistila, že vozidlo bylo užíváno panem , Anonymizováno, (třetí osobou) na účet žalovaného, což je zakázáno pod sankcí 5 000 Kč, která byla v posuzovaném případě splatná dne 22. 5. 2024. Zároveň bylo vozidlo při skončení pronájmu zaparkováno na vyhrazeném místě pro invalidy, náklady spojené s odtahem vozidla ve výši 7 050 Kč žalobkyně přeúčtovala žalovanému, se splatností 15. 6. 2024. Žalovaný faktury ani administrativní poplatek za upomínku ve výši 300 Kč neuhradil, a to ani přes opakované výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) za použití § 101 odst. 4 o. s. ř., když nereagoval na výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním:4. Účastníci uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl krátkodobý pronájem osobních vozidel (všeobecné podmínky systému CAR4WAY; rámcová smlouva ze dne 9. 7. 2023; ceník žalobkyně). Žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvní pokutou za umožnění jízdy či řízení jinou osobou než jím (čl. 7.3. rámcové smlouvy ze dne 9. 7. 2023). Smluvní pokuta za umožnění jízdy jiné osobě činí 5 000 Kč [čl. 8.1. písm. f) všeobecných podmínek , Anonymizováno, ; str. 5 ceníku žalobkyně]. Žalovaný vzal na vědomí, že je v případě nesprávného parkování v průběhu rezervace odpovědný za úhradu poplatků a nákladů na odtažení vozidla [čl. 6.2. písm. c) všeobecných podmínek , Anonymizováno, ]. V případě prodlení s placením pohledávek byl žalovaný za druhou upomínku k platbě povinen zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 300 Kč (čl. 6.8 všeobecných podmínek , Anonymizováno, ; str. 5 ceníku žalobkyně).5. Žalovaný užíval vozidlo RZ , SPZ, od 25. 4. 2024, 21:54 hodin, do 26. 4. 2024, 0:35 hodin (rezervace vozidla). Vozidlo bylo užito třetí osobou a dne 26. 4. 2024 v 10:00 odtaženo pro parkování na vyhrazeném místě podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., přičemž v souvislosti s odtahem vozidla žalobkyně vynaložila částku 7 050 Kč (protokol o odtahu vozidla). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 593 Kč do 26. 4. 2024 za předmětnou jízdu (faktura č. FVA-124096064); smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, splatné 22. 5. 2024, za umožnění jízdy třetí osobě (faktura č. FVR-324002708); částky 7 050 Kč se splatností 15. 6. 2024, představující náklady spojené s odtahem vozidla (faktura č. FVR-324002999); a částky 300 Kč za administrativní upomínku splatnou 7. 5. 2024 (upomínka faktura č. FVA-124105568). Žalobce byl rovněž k zaplacení celé částky 12 943 Kč vyzván právním zástupcem žalobkyně (předžalobní výzva z 5. 9. 2024 včetně podacího archu).6. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:7. Žalobkyně poskytla žalovanému za úplatu užívání vozidla, žalovaný nájemné ve výši 593 Kč nezaplatil. Žalovaný umožnil jízdu vozidlem třetí osobě, což bylo sankcionováno smluvní pokutou 5 000 Kč, kterou žalovaný nezaplatil. Vozidlo bylo po skončení užívání odtaženo z vyhrazeného místa, v souvislosti s čímž žalobkyně zaplatila 7 050 Kč. Ani tuto částku žalovaný žalobkyni nezaplatil. Stejně tak žalovaný žalobkyni nezaplatil 300 Kč za opakovanou administrativní upomínku.8. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2321 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.9. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovaným právním ustanovením dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva, součástí které, bylo ujednání o krátkodobém nájmu dopravního prostředku dle § 2321 o. z., na základě, které bylo žalovanému přenecháno k užívání vozidlo a žalovaný se zavázal hradit nájem. Poskytnutí vozidla třetí osobě podléhalo smluvní pokutě ve výši 5 000 Kč a v případě odtažení vozidla z důvodu nesprávného zaparkování byl žalovaný povinen hradit náklady s tím spojené. Žalovaný osobní automobil RZ , SPZ, užíval, za což mu bylo vyúčtováno nájemné ve výši 593 Kč. Přenechal vůz užití třetí osobě, za což mu byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč. Vozidlo bylo ke skončení nájmu odstaveno na vyhrazeném místě, pročež bylo odtaženo. V souvislosti s odtahem zaplatila žalobkyně náklady ve výši 7 050 Kč, které žalovanému přeúčtovala a vzhledem k tomu, že žalovaný pohledávky neuhradil ani přes upomínky, tak mu byla vyúčtována částka 300 Kč jako poplatek za upomínání.10. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by dlužnou částku uhradil, a proto mu soud tuto povinnost uložil, spolu s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. dle splatnosti poslední z dlužných faktur (dle požadavku žalobkyně), ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I).11. O náhradě nákladů řízení (výrok II) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 943 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. a. t. včetně třech paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.12. V posuzovaném případě se jednalo řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud eviduje desítky skutkově obdobných případů žalobkyně, kdy se jedná v podstatě o formulářové žaloby, v rámci nichž žalobkyně krom údajů žalovaných mění pouze data pronájmů, RZ zapůjčených vozidel a složení vymáhané částky.13. Lhůty ke splnění povinnosti byly stanoveny dle § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvod pro jejich prodloužení. Povinnost k náhradě nákladů řízení pak byla uložena na zákonem stanovené místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).