17 C 498/2025-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaných zaplacení částky 455 027,09 Kč včetně příslušenství s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, , právnická osoba, ., a žalovanými došlo dne 10. 11. 2021 k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla , právnická osoba, . žalovaným úvěr za účelem konsolidace specifikovaných závazků v konečné výši 597 118 Kč a žalovaní se zavázali tyto finanční prostředky splatit ve formě 96 pravidelných měsíčních splátek po 7 805 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 5,99 % ročně a dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek. Právní předchůdce žalobkyně svou povinnost splnila a žalovaným úvěr poskytla. Žalovaní však nehradili sjednané splátky řádně a včas, čímž porušili své závazky ze smlouvy. Protože byli žalovaní s úhradou dluhu v prodlení úvěr byl právní předchůdkyní žalobkyně ke dni 10. 10. 2024 zesplatněn. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny dluhu ve výši 455 027,09 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 17 121,96 Kč, z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 248,15 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2025 na žalobkyni. Žalovanými na předmětnou pohledávku žalobkyně dosud nebylo uhrazeno ničeho, a to ani přesto, že žalobkyně žalované o úhradu upomenula.2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaní jsou státní příslušníci Francie s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Soud určil pravomoc podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), neboť se účastníci pro případ sporu v rámci smluvní dokumentace dohodli na tom, že k rozhodování sporů jsou příslušné soudy České republiky (čl. III odst. 17 všeobecných obchodních podmínek).4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalovaní nereagovali na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.5. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanými uzavřela dne 10. 11. 2021 smlouvu o úvěru Konsolidace a refinancování č. , hodnota, . Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovaným částku ve výši 594 118 Kč a žalovaní se společně a nerozdílně zavázali tuto částku splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 7 805 Kč, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 5,99 % ročně, celková částka, kterou je třeba zaplatit činí 753 687 Kč. Předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit, a to pro prodlení žalovaných se splácením. Součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky (návrh na uzavření smlouvy č. , hodnota, ze dne 5. 11. 2021, akceptace návrhu na uzavření smlouvy ze dne 10. 11. 2021, všeobecné obchodní podmínky). Úvěruschopnost žalovaných byla před poskytnutím úvěru řádně zkoumána a prověřena (protokoly o posouzení úvěruschopnosti klienta). Právní předchůdkyně žalovaným poskytla sjednaný úvěr, žalovaní v průběhu trvání úvěrového vztahu úvěr částečně hradili (výpisy z účtů). Žalovaní byli opakovaně vyzýváni k řádnému splácení úvěru, protože však nehradili poskytnutý úvěr řádně a včas, došlo ke dni 10. 10. 2024 k zesplatnění celého úvěru (prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 10. 10. 2024). Pohledávka vyplývající z poskytnutého úvěru včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, žalovaným bylo postoupení pohledávky sděleno (rámcová smlouva o postupování pohledávek ze dne 15. 2. 2024, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2025, potvrzení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky, ve spojení s dokladem o odeslání). Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dlužné částky, což žalovaní neučinili, a to ani na základě upomínky žalobkyně (výzvy k úhradě dluhu ze dne 8. 4. 2025 a 5. 5. 2025 včetně dokladu o odeslání). Žalovaní v řízení nijak nesporovali, že dluh ze smlouvy o úvěru žalobkyni neuhradili.6. Ze skutkových zjištění učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaní uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovaným finanční prostředky ve výši 594 118 Kč, a žalovaní se je zavázali vrátit společně se smluveným úrokem. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanými na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dlužné částky, avšak marně.7. Rozhodné právo ve vztahu ke Smlouvě soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Francie jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z čl. III. odst. 17. všeobecných podmínek, které jsou nedílnou součástí Smlouvy.8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.11. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle 86 odst. 2 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalovaní jsou spotřebitelé ve smyslu § 419 o. z., předmětná smlouva se proto řídí také právní úpravou obsaženou v zákoně o spotřebitelském úvěru. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla řádné a dostačující posouzení úvěruschopnosti žalovaných. Žalovaní v průběhu úvěrového vztahu načerpali částku ve výši 594 118 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaní dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 455 027,09 Kč, kapitalizovaný smluvní ú