28 C 11/2026-17 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 10. 2023, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný smluvně zavázal vrátit žalobci spolu s 5 % úrokem p. a. nejpozději do 1.10.2024, což neudělal. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil na svůj dluh vůči žalobci ničeho, stal se nejpozději ke dni 2. 10. 2024 celý dluh splatný. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení doporučeným dopisem ze dne 8. 12. 2025. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a žalobci ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., neboť žalobce ani žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřili, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že účastníci řízení uzavřeli dne 2.10.2023 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy o zápůjčce, a žalovaný se zavázal uvedené peněžní prostředky vrátit včetně úroku ve výši 5 % ročně nejpozději do 1. 10. 2024 (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne 2. 10. 2023, s úředně ověřenými podpisy). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 62 913 Kč, představující dlužné částky - jistinu, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení, avšak bezvýsledně (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 8. 12. 2025 a podacím lístkem ze dne 9. 12. 2025)5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Po provedeném dokazování soud učinil závěr, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 o. z., kterou se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky v dohodnuté výši, což učinil při podpisu smlouvy, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem. Existence uvedeného závazku nebyla žalovaným v řízení nijak sporována. Žalovaný dlužnou částku žalobci nevrátil, a to ani po výzvě. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem. (výrok I).7. O příslušenství soud přitom rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal úrok ve výši požadované v žalobě.8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši celkem 2 500 Kč a dále nákladů vzniklých v souvislosti se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 3 úkony právní služby po 3 100 Kč (§ 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to za převzetí a přípravu zastoupení, zaslání výzvy k plnění, sepsání a podání žaloby, jejichž výše je dána § 7 bod 5 vyhlášky) z tarifní hodnoty 50 000 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky). Právní zástupce žalobce není plátcem DPH.10. Celkové náklady žalobce ve výši 13 150 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) (výrok II.).