42 C 18/2025-58 — Obvodní soud pro Prahu 5

1.Žalobce se žalobou podanou k soudu domáhal na žalovaném zaplacení ve výroku specifikované částky s příslušenstvím představující nárok na mzdu a cestovní náklady ze duben 2023 v celkové výši 42 990 Kč (z toho byla zaplacena dne 16.5.2023 částka 11 547 Kč) z pracovního poměru uzavřeného na základě pracovní smlouvy ze dne 6.3.2023 na pozici řidiče se sjednanou mzdou ve výši 17 300 Kč měsíčně. Pracovní poměr byl ukončen dohodou ke dni 22.4.2023. Dne 18.7.2023 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však dlužnou částku přes výzvu neuhradil.2.Žalovaný se žalobou nesouhlasil, uvedl že dlužná částka žalobce byla zcela uhrazena, a to v hotovosti k rukám , Jméno žalobce, .3.Za použití § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:4.Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce byl zaměstnán u žalovaného na pozici řidiče na základě pracovní smlouvy ze dne 6.3.2023 se sjednanou mzdou ve výši 17 300 Kč měsíčně, pracovní poměr byl ukončen dohodou ke dni 22.4.2023. (nesporné, dále prokázáno také pracovní smlouvou a dohodou o rozvázání pracovního poměru)5.Výpisem z běžného účtu žalobce bylo prokázáno, že dne 16.5.2023 zaplatil žalovaný žalobci pouze částku 11 547 Kč bezhotovostně s poznámkou „mzda na účet 4-23“. (prokázáno citovaným výpisem)6.Dne 18.7.2023 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvě, přičemž k doručení došlo 19.7.2023. (prokázáno citovanou výzvou spolu s dokladem o doručení)7.Žalovaný je společnost s ručením omezeným zapsaný v obchodním rejstříku. (prokázáno citovaným výpisem)8.Výslechem svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že byl zaměstnancem společnosti , Anonymizováno, , respektive , právnická osoba, . v roce 2023 jako řidič kamionu, odměna byla sjednána základní, písemně ve smlouvě a dále ústně taková, že bude hrazeno 5 Kč za odjetý kilometr, kilometry vypisoval podle tachometru. To byla celková částka se vším, co bylo vypláceno. Pokud se platilo palivo, aditiva, směsi, toto platili řidiči i ze svého a proplácelo se to zpětně, pro palivo sjížděli i například z Rakouska do České republiky. Žalobce je dlouholetý kolega, jeho odměna byla sjednána stejně jako u svědka, svědek ho k žalovanému. Žalovaná firma dluží svědkovi asi dvě výplaty cca 100 000 Kč. Svědek potvrdil, že v dubnu 2023 žalobce pro žalovaného pracoval, v té době byl ve společnosti, končil v srpnu roku 2023. Důvodem ukončení jeho pracovního poměru u žalovaného byly rozpory ve financích, řidiči požadovali základní denní fixní mzdu a na to strana žalovaná nepřistoupila, v té době odcházeli čtyři pracovníci, kterým žalovaný dlužil peníze. (prokázáno výslechem svědka , jméno FO, )9.Výslechem žalobce bylo shodně prokázáno, že sjednaná výplata cestovních náhrady byla 5 Kč za odjetý kilometr, žalobce potvrdil, že v dubnu 2023 odjezdil cesty tak, jak jsou uvedeny v přehledu v žalobě a v evidenci v jeho kalendáři. Jednalo se o cesty dne 3.4. ze Zdice do Ústí nad Labem, 4.4. z Ústí nad Labem do Hollmoru, 5.4. z Hollmoru přes Kaltekirchen a Wismar do Ústí nad Labem, 6.4. z Ústí nad Labem do Wien, 7.4. z Wien do Marchtrenku, 8.4. z Marchtrenku do Bopfingenu, 11.4. z Bopfingenu do Uffeheimu, Freudenbergu do Mechernichu, 12.4. z Mechernichu do Alsdorfu, 13.4. z Alsdorfu přes Neuburg a Schmelzing do Strážného, 14.4. ze Strážného do Durrenu, 15.4. z Durrenu do Warwicku, 17.4. z Warwicku přes Telford do Liverpoolu, 18.4. z Liverpoolu přes Dover a Dunkerque do Westkerke, 19.4. z Westkerke do Porta Westf., 20.4. z Porta Westf. Přes Rheda a Vreden do Alsdorfu, 21.4. z Alsdorfu přes Neuburg do Subenu a 22.4. ze Subenu přes Marchtrenk do Chraštice, celkem tedy odjel za duben 2023 vzdálenost 8 098 km, vynásobeno 5, je tedy částka 40 490 Kč. K tomu platil žalobce za zaměstnavatele naftu výši 2 500 korun, takto to bylo sjednáno, mělo to být následně proplaceno, ale za duben 2023 to zaplaceno nebylo. S kolegou , Anonymizováno, se střídali na autě po 14 dnech. (prokázáno výslechem žalobce, evidencí cest zaznamenaných v kalendáři žalobce).10.Pokud soud v řízení provedl další listinné důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.11.Podle § 113 odst. ZP se mzda sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo určí mzdovým výměrem. Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.12.Při posuzování merita věci soud postupoval podle zákoníku práce v platném znění a dospěl k závěru, že v rozhodném období 1.4.2023 až 22.4.2023, kdy byl pracovní poměr ukončen dohodou stran, bylo žalovaným žalobci zaplaceno pouze 11 443 Kč na účet žalobce, přičemž tato částka představovala mzdu žalobce za část dubna 2023, jak sám žalovaný uvedl do poznámky této platební transakce. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že zbytek dlužné částky byl předán žalobci v hotovosti. V řízení bylo prokázáno, že žalobce měl v rozhodném období nárok také na proplacení cestovních náhrad, který prokázal v rozsahu 8 098 km x 5 Kč/km, tedy částky 40 490 Kč, skutečnost, že řidič konkrétní trasy pro žalovaného odjezdil, potvrdil také svědek , Anonymizováno, , potvrdil také způsob výpočtu těchto cestovních náhrad, a to výplatu 5 Kč za odjetý kilometr podle tachometru. Žalobce rovněž prokázal nárok na proplacení jím předem uhrazené nafty ve výši 2 500 Kč, která mu následně nebyla proplacena, přičemž tento způsob úhrad pohonných hmot předem přímo řidiči a praxi u žalovaného potvrdil i svědek , Anonymizováno, . Soud tak má za prokázaný celý nárok žalobce na úhradu jím žalované částky, žalobě tak v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13.O příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst.1 o.s.ř., kdy plně úspěšnému žalobci soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívající v úhradě soudního poplatku ve výši 1 572 Kč, dále v sedmi úkonech právní služby á 2 380 Kč (převzetí na příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 10.3.2025 a 10.10.2025, účast na jednání dne 10.9.2025 a 14.1.2026) spolu se sedmi režijními paušály á 300 Kč, resp. 450 Kč, dále cestovné za účast u jednání soudu dne 10.9.2025 vozidlem zn. , Anonymizováno, , adresa, a zpět při vzdálenosti 416 km, ceně 35,80 Kč/l, sazbě 5,90 Kč/km celkem 3 485,10 Kč, dále cestovné za účast u jednání soudu dne 14.1.2026 vozidlem zn. , Anonymizováno, , adresa, a zpět při vzdálenosti 416 km, ceně 34,30 Kč/l, sazbě 5,90 Kč/km celkem 3 481,75 Kč, dále náhradu za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby podle § 14 odst. 3 vyhlášky 177/1996 Sb. ve výši 150 Kč za každou započatou půlhodinu, zde deset půlhodin za každou jízdu, tedy 2x 1 500 Kč, tedy 3 000 Kč, to vše zvýšeno o 21% DPH, celkem tedy částku 37 238,98 Kč v obecné pariční lhůtě na zákonné platební místo.