70 C 51/2026-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 29. 10. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 20 035 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, reg. zn. , SPZ, (dále jen „vozidlo“) je evidován jako provozované vozidlo, provozovatelem je žalovaná. Žalovaná neměla v období od 1.8.2023 do 5. 2. 2024 a v období od 6.2.2024 do 25.5.2024 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo 299 dní (189 dní + 110 dní) nepojištěno. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 12 285 Kč a 7 150 Kč, a dále poplatek spojený s vymáháním ve výši 2 x 300 Kč. Žalovaná nezaplatila ničeho.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývají skutková zjištění, že žalobkyně vyzvala žalovanou dne 28.3.2024 k úhradě dlužné částky 12 285 Kč a dne 8.8.2024 k úhradě dlužné částky 7 150 Kč s tím, že ke každému vozidlu zapsanému v registru musí být uzavřeno povinné ručení, a pokud vozidlo není pojištěno, jsou jeho vlastník a provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit příspěvek do garančního fondu žalobkyně. Z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, zjistila, že vozidlo RZ , SPZ, , osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, nebylo v období od 1.8.2023 do 5. 2. 2024 a v období od 6.2.2024 do 25.5.2024 pojištěno (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 28.3.2024 a ze dne 8.8.2024). Žalovaná na výzvu nereagovala, a tak ji byla dne 3.7.2024 a dne 30.10.2024 zaslána upomínka (zjištěno z upomínky ze dne 3.7.2024 a ze dne 30.10.2024). Veškeré upomínky byly bez reakce, a tak dne 2.9.2024 a dne 6.2.2025 byla žalované zaslána předžalobní výzva prostřednictvím právního zástupce žalobkyně (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 2. 9. 2024 a ze dne 6.2.2025, včetně podacího lístku).5. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaná coby vlastník a provozovatel shora uvedeného vozidla provozovala bez povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidlo a příspěvek do garančního fondu ani přes opakované výzvy žalobkyně neuhradila, proto dluží v žalobě požadovanou částku.6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaná porušila povinnost vyplývající z ust. § 6 odst. 1 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“), neboť provozovala své vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto ji vznikla povinnost podle ust. § 45 odst. 2 uvedeného zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle ust. § 45 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ust. § 6 odst. 1 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla (podle ust. § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb. k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinné do 31.12.2025 (dále jen „vyhlášky“) činí denní sazba příspěvku pro osobní vozidlo se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm 3 do 2 500 cm 3 částku 65 Kč). Vozidlo žalované bylo provozováno bez pojištění po dobu 299 dnů (tj. 189 dní a 110 dní), výše příspěvku činí částku 19 435 Kč (tj. 12 285 Kč a 7 150 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky v celkové výši 20 035 Kč, z toho příspěvek za porušení povinnosti podle ust. § 6 odst. 1 zákona činí 19 435 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky činí 2 x 300 Kč (ust. § 45 odst. 2 zákona ve spojení s ust. § 6 vyhlášky).7. Pro část nepojištěného období od jeho počátku do 31.3.2024 došlo k porušení povinnosti žalované dle ust. § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. a nárok na příspěvek vznikl na základě ust. § 4 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a jeho výše je určena s odkazem na prováděcí vyhlášku č. 205/1999 Sb. (konkrétně dle ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky).8. Jelikož žalovaná dlužnou částku nezaplatila, což v řízení nijak nesporovala, soud ji tuto povinnost uložil. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky byla žalované uložena počínaje dnem následujícím po splatnosti příspěvku a trvá až do jejího úplného uhrazení s tím, že splatnost nastává uplynutím 60 dnů od doručení výzvy k úhradě příspěvku.9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 617 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 802 Kč a odměny advokáta za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) podle ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve výši po 400 Kč, dále tomu odpovídající 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč (počítáno z částky 1 500 Kč v sazbě 21 %). Odměna právního zástupce byla stanovena s odkazem na ust. § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně podává typově shodné žaloby, a to na ustáleném vzoru, opakovaně ve velkém množství (tzv. formulářové žaloby), taková žaloba má podobu využitého vzoru, jenž se odlišuje od jiných žalob jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován (k pojmu formulářové žaloby blíže Ústavní soud ČR v nálezu sp.zn. I. ÚS 3923/11 ze dne 29.3.2012). Ostatně výpočet byl učiněn v souladu s návrhem žalobkyně.11. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a místo plnění s odkazem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.