19 C 77/2018-78 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu [datum] ve znění změny žaloby, která byla připuštěna usnesením č.j. 19 C 77/2018-37, které nabylo právní moci dne [datum], domáhá po žalované zaplacení částky 2 136 320 Kč. Žalovaná částka představuje dle žalobce přiměřenou náhradu za užívání žalobcova pozemku parc. [číslo] o výměře 106 816 m², v [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný pozemek“), a to za období od [datum] do [datum]. Žalobce v žalobě uvedl, že je výlučným vlastníkem předmětného pozemku, pozemek mu byl vydán podle § 9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a to rozhodnutím Pozemkového úřadu - Okresního úřadu [obec] ze dne [datum] čj. [číslo] (dále jen„ rozhodnutí PÚ“). Při vydání předmětného pozemku žalobci rozhodl Pozemkový úřad o zřízení věcného břemene k tíži pozemku, věcné břemeno bylo do katastru nemovitostí vloženo pod sp. zn. Z [číslo] 1993 [číslo] ve prospěch VUSS [obec] a to v rozsahu„ trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila. V souvislosti se zřízením věcného břemene jsou spojena práva a povinnosti stanovená letovým řádem LET – 9- 3- údržba letišť vydaných v roce 1979 [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] včetně dodatku letového řádu [ulice] [obec]“ (dále jen„ věcné břemeno“). V souladu s rozhodnutím Pozemkového úřadu byla [datum] mezi žalobcem a žalovanou uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou, v níž si strany sjednaly podrobnosti užívání předmětného pozemku se zpětnou účinností od [datum], kdy rozhodnutí PÚ nabylo právní moci. Smlouvou byla sjednána náhrada za užívání pozemku žalovanou ve výši 3 Kč za m²/rok, nájemní smlouva nebyla po celou dobu svého trvání měněna. Dopisem ze [datum] zaslal žalobce [příjmení] ubytovací a stavební správě [obec] návrh na změnu nájemní smlouvy s odkazem na výměr Ministerstva financí, jímž bylo upraveno nájemné k pozemku tak, že maximální nájemné pro příslušnou obec činí v případě [územní celek] 30 Kč. Žalobce uváděl, že od uzavření nájemní smlouvy uplynulo 22 let, přitom za tuto dobu došlo ke změnám obvyklých cen v užívání pozemku, žalovaná dopisem z [datum] odpověděla, že bude zadáno vypracování znaleckého posudku na stanovení obvyklého nájemného. Znaleckým posudkem [číslo] 2016 z [datum] byla stanovena 0, 957 Kč za m²/rok, tedy pětinásobně nižší, než dosavadní nájemné. Žalobce vyslovil s posudkem nesouhlas dopisem z [datum], nato žalovaná reagovala odpovědí z [datum], že věc znovu prověří. Dále žalovaná v dopisu z [datum] přislíbila, že bude zadána aktualizace znaleckého posudku. Žalobce se z důvodu liknavého přístupu žalované obrátil dopisem z [datum] přímo na [anonymizována dvě slova]. Dopisem náměstka pro řízení sekce ekonomické a majetkové sekce [stát. instituce] Ing. [jméno] [příjmení] z [datum] bylo žalobci sděleno, že uživatelem letiště je vyhodnocován rozsah pronájmu žalobcova pozemku, který bude předán znalci jako jeden z podkladů ke zpracování aktualizace znaleckého posudku, přičemž záměrem žalované mělo být odpovědné a komplexní posouzení opakovaného požadavku žalobce na zvýšení nájemného, nejpozději do konce srpna 2017. V září 2017 obdržel žalobce od žalované dopis označený jako„ výpověď nájemní smlouvy [číslo] z [datum]“, žalovaná v dopise sděluje, že dle článku III. nájemní smlouvy dává výpověď a současně upozorňuje na existenci věcného břemene k tíži pozemku, uvádí, že důvodem pro ukončení nájemní smlouvy je přesunutí činností prováděných nad rámec věcného břemene na cvičiště a pozemky v majetku žalované. Žalobce s ukončením nájmu nesouhlasil, tvrdí, že věcné břemeno stále jeho pozemek zatěžuje, neboť nájemní vztah byl sjednán právě v souvislosti s existencí věcného břemene a stanovil výši úplaty za toto břemeno, proto vyzval žalovanou k pokračování nájemního vztahu a to dopisem z [datum]. Žalovaná reagovala dopisem ředitele kanceláře [anonymizováno] z [datum], jímž sdělila, že na ukončení nájemního vztahu trvá a trvá i na dalším užívání pozemku v rámci věcného břemene. Ve stejném duchu odpovědělo i oddělení [anonymizováno] nemovitého majetku [obec], v dopise z [datum]. Žalobce v mezidobí zjistil, že výpověď nájemní smlouvy obdržela i další vlastnice pozemku na letišti [obec] RNDr. [jméno] [příjmení], která je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobce zjistil, že v případě RNDr. [příjmení] došlo mezi ní a žalovanou postupně k uzavření tří dodatků k nájemní smlouvě, jimiž bylo zvyšováno nájemné, postupně až na současných 20 Kč. Žalobce poukazoval na znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] 2017 z [datum], podle nějž činí obvyklé roční nájemné předmětného pozemku 16 – 23 Kč Žalobce se proto obrátil na žalovanou dopisem z [datum] a požadoval uzavření dohody o úplatném užívání pozemku za úplatu ve výši 20 Kč. Žalovaná dopisem z [datum] takovou dohodu odmítla. Žalobce poukazoval na znění rozhodnutí [anonymizováno] úřadu a tvrdil, že další vztahy mezi vlastníkem a uživatelem vyplývající z věcného břemene měly být řešeny formou nájemních smluv, dle žalobce je věcné břemeno neoddělitelně spjato s existencí nájemního vztahu. Provázanost nájemní smlouvy a věcného břemene plyne i z ust. nájemní smlouvy z [datum], která konstatovala užívání pozemku ze strany žalované jako letiště (článek II) a především se zpětnou činností ode dne [datum] (tj. ode dne vydání rozhodnutí [anonymizováno] úřadu čj. [číslo]), byla sjednána úplata za užívání pozemku žalovanou. Žalobce tedy tvrdí, že věcné břemeno bylo zřízeno za podmínky, že zároveň budou vztahy mezi žalobcem a žalovanou podrobně upraveny nájemní smlouvou a existence věcného břemene bude žalobci jako vlastníku pozemku finančně kompenzována. Žalobce vnímá postup žalované jako neoprávněný zásah do svého vlastnického práva, tvrdí, že věcné břemeno váznoucí na pozemku mu zcela znemožňuje užívání pozemku, resp. jeho poskytnutí k užívání třetí osobě, když jakékoliv užívání pozemku by mohlo ohrozit bezpečnost letového provozu a letecký provoz by na druhou stranu mohl způsobit škody na čemkoliv, k čemu by byl pozemek využíván. Žalobce tvrdí, že jeho pozemek je situován v rámci chrudimského letiště, tvoří jeho značnou část a vede přes něj vzletová dráha. Žalobce poukazoval na smysl příslušné právní úpravy, podle níž byl žalobci pozemek v restituci vydán a dále i na zásadu úplatnosti věcných břemen, konkrétně i věcného břemene provozování letiště, která je respektována příslušnými zákony. Žalobce se tak s odůvodněním, že od [datum] neobdržel od žalované žádnou náhradu za existenci věcného břemene a užívání předmětného pozemku žalovanou, domáhá žalobou ve znění připuštěné změny zaplacení částky, která představuje obvyklé nájemné za užívání předmětného pozemku žalovanou od [datum] do [datum], tedy zaplacení částky 2 136 320 Kč jako násobku výměry pozemku částkou 20 Kč. Žalovaná uplatněný nárok od počátku neuznávala, žádala zamítnutí žaloby, potvrdila, že předmětný pozemek byl žalobci vydán v restituci a rozhodnutím pozemkového úřadu jako správním orgánem bylo současně k předmětnému pozemku zřízeno ve prospěch žalované věcné břemeno v rozsahu tak, jak jej žalobce tvrdí. O úplatě věcného břemene správní orgán nerozhodl, pouze v odůvodnění uvedl, že další vztahy budou vymezeny formou nájemních smluv. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva, neboť žalovaná využívala pozemek žalobce i k činnostem směřujícím nad rámec zřízeného věcného břemene, když až do roku 2017 prováděla na pozemku žalobce pozemní výcvik vojsk spočívající v nácviku bojové činnosti menších jednotek po provedení vzdušného výsadku. Žalovaná tvrdí, že v současné době takový výcvik provádí již na vlastních pozemcích, proto předmětnou nájemní smlouvu vypověděla. Žalovaná sporovala tvrzení žalobce, že nájemní vztah souvisí s existencí věcného břemene a stanoví úplatu právě za existující břemeno, tvrdila, že předmětná nájemní smlouva byla uzavřena právě v důsledku využívání pozemku nad rámce věcného břemene, tedy v rozsahu větším než věcné břemeno zřízené pozemkovým úřadem. Jelikož žalovaná v období po výpovědi nájemní smlouvy již pozemek žalobce takovým způsobem nevyužívá, považuje výpověď ze dne [datum] za legitimní a souladnou se zákonem. Žalovaná nastolila otázku, za jakých okolností věcné břemeno vzniklo, uváděla, že věcné břemeno svědčící v její prospěch bylo zřízeno podle § 9 odst. 5 zákona o půdě, ve smyslu § 151n tehdy platného občanského zákoníku. Smyslem věcného břemene bylo řešit složitou situaci nastalou restitucí vlastnických vztahů, přičemž s ohledem na specifičnost úpravy se tak mělo stát bez úhrady. Poukazovala na řešení otázky náhrady za věcné břemeno zřizované v rámci restituce Ústavním soudem, konkrétně na plenární nález Pl. ÚS 41/97. Žalovaná tvrdila, že není žádný právní důvod, který by svědčil žalobci pro přiznání náhrady za existenci věcného břemene. Žalobce v dalším vyjádření poukazoval na skutečnost, že žalovaná tvrdí omezení své činnosti na žalobcově pozemku až poté, co se žalobce začal domáhat zvýšení ná