11 C 219/2021-40 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou dne 26. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 069 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění smluvního závazku. V žalobě tvrdila, že žalovaný dne 9. 1. 2019 uzavřel se společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru [číslo] z níž vznikl žalovanému dluh ve výši žalované částky, splatný v rozsahu částky 3 380 Kč dne 28. 8. 2020, který však žalovaný nezaplatil ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně se stala nabyvatelkou žalované pohledávky na základě postupní smlouvy ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Na den [datum] nařídil soud ve věci jednání, k němuž předvolal obě strany. Právní zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání předem řádně omluvil, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 9. 1. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný provedl tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno, a poté mu byla poskytnuta částka jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Uzavřením této smlouvy se žalovaný zavázal poskytnutou částku řádně a včas vrátit do 8. 2. 2019, a to spolu se sjednaným poplatkem 1 380 Kč, což však nesplnil, neboť částku v souhrnné výši 7 380 Kč neuhradil v plném rozsahu. V důsledku uvedeného mu vznikla povinnost zaplatit zůstatek nesplacené jistiny ve výši 3 380 Kč a dále smluvní pokutu v kapitalizované výši 1 689 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 28. 8. 2020. Od postoupení pohledávky žalovaný na dluh ničeho neuhradil, a to ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl podle ust. § 2395 a násl. a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za tři úkony právní služby á 200 Kč a 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby), a DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 189 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 1 489 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.