14 C 263/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný.. Provozovatelem vozidla je žalovaná. Ta neměla od 5. 3. 2020 do 27. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, které patří mezi povinná smluvní pojištění. Vozidlo tak nebylo pojištěno 84 dní, čímž se žalovaná dostala do rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, který se podle § 24c odst. 2 citovaného zákona určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě výše citovaného zákona a vyhlášky č. 205/1999 Sb., Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala 20. 10. 2020, žalovaná však neuhradila ničeho, nereagovala ani na písemné upomínky žalobkyně, ani na předžalobní výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř., která jí byla zaslána dne 28. 2. 2020. Žalovaná se bez omluvy nedostavila k jednání, ačkoli jí bylo předvolání i žaloba řádně doručeny a lhůta pro přípravu zůstala zachována. Žalobkyně se z jednání omluvila, souhlasila s projednáním a rozhodnutím bez její účasti. Soud proto postupoval podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 795 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.