18 C 202/2021-32 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se žalobou podanou formou elektronického platebního rozkazu dne 1. 2. 2021 domáhá zaplacení částky 2 345 Kč s příslušenstvím na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno], bez reg. zn., [číslo] uzavřené s žalovaným dne 10. 7. 2014 s počátkem pojištění téhož dne. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, roční pojistné bylo stanoveno částkou 6 361 Kč a mělo být hrazeno ročně. Pojištění zaniklo dne 26. 10. 2020 v souladu s ust. § 12 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, neboť žalovaný nezaplatil pojistné za období od 10. 7. 2020 do 26. 10. 2020. Při zániku pojištění má pojistitel právo na pojistné za celé pojistné období, kdy pojištění trvalo. Žalovaný toto pojistné přes upomínky neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.„) za situace, kdy s tímto postupem oba účastníci souhlasili (žalobkyně v rámci podaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný konkludentně). Protože je žalovaný bulharským státním příslušníkem, soud se nejprve zabýval tím, zda je pravomocný k rozhodnutí o této věci. Protože právní vztah mezi účastníky vznikl na území členského státu EU, aplikoval soud Nařízení Rady č. 1215/2012, dle kterého může pojistitel žalovat pouze u soudu toho členského státu, na jehož území má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba, za situace, kdy má žalovaný povolen trvalý pobyt v ČR na adrese uvedené v záhlaví rozhodnutí. Soud má tedy za to, že byla založena pravomoc českého soudu v této věci rozhodnout. Použití českého práva soud dovodil z čl. 3 odst. 1 Nařízení Rady (ES) 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní a závazkové vztahy (Řím I), když strany si smlouvou stanovily použití právního řádu ČR. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalovaný neuhradil na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 10. 7. 2014 sjednané pojistné za období od 10. 7. 2020 do 26. 10. 2020 v alikvotní výši 2 425 Kč, splatné nejpozději dne 10. 7. 2020, když tyto skutečnosti vyplývají z provedených důkazů – pojistné smlouvy, bilance pojistné smlouvy, oznámení o zániku pojištění, upomínek a k nim náležejících dokladů prokazujících doručování listin žalovanému. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí s odkazem na ust. § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve spojení s § 2759 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a § 1970 o. z. v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a náleží ji proto náhrada nákladů řízení. Náklady žalobkyně pak spočívaly v nákladech za právní zastoupení, a to 3 úkonů právní pomoci dle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96Sb. (dále jen„ AT“) á 200 Kč (předžalobní výzva, příprava a převzetí, sepis a podání žaloby), 3 paušálů dle ust. § 14b odst. 5 AT á 100 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. S ohledem na to, že právní zástupce je plátcem DPH (viz osvědčení o plátci), náleží mu s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. i DPH ve výši 21% z těchto částek (kromě soudního poplatku). Celkem na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 1 489 Kč, kterou soud stanovil, v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zaplatit žalované straně k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.