18 C 78/2021-14 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se žalobou došlou podepsanému soudu dne 15. 3. 2021 na žalovaném domáhá zaplacení částky 6 871, 50 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 3 435,75 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 20. 11. 2018 uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovanému poskytla [právnická osoba], [IČO], dne 20. 11. 2018 bezhotovostní úvěr ve výši 7 000 Kč se smluvním úrokem ve výši 36 % ročně podle čl. 2 odst. 2 a) úvěrové smlouvy. Žalovaný se poskytnuté finanční prostředky zavázal splatit ve lhůtě do 20. 12. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019 přešla veškerá práva spojená s pohledávkou žalovaného na žalobkyni. Do postoupení pohledávky bylo ze strany žalovaného uhrazeno na jistinu 128,50 Kč. Pro případ nesplacení úvěru ve stanovené lhůtě byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny 7 000 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala bonitu žalovaného, a to zejména zjištěním jeho měsíčního příjmu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení pohledávky dopisem ze dne 25. 9. 2020, žalovaný však svůj závazek nesplnil. Žalobou žalobkyně požaduje na žalovaném zaplacení zbytku jistiny ve výši 6 871,50 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny 6 871,50 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení, smluvní úrok ve snížené výši 9 % ročně z nesplacené jistiny 6 871,50 Kč od 20. 11. 2018 do zaplacení a smluvní pokutu z prodlení ve výši 0,1 % denně z jistiny 6 871,50 Kč od 21. 12. 2018 do dne podání žaloby ve výši 3 435,75 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud se nejprve zabýval svou pravomocí ve věci rozhodnout, neboť žalobkyně je právnickou osobou založenou podle švýcarského práva. Švýcarská konfederace není členem Evropské unie, nicméně je signatářem Luganské úmluvy z roku 2007, pravomoc podepsaného soudu je tak založena čl. 2 odst. 1 této úmluvy, podle kterého nestanoví-li tato smlouva jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého státu vázaného touto úmluvou bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudu tohoto členského státu. Vzhledem k tomu, že žalovaný má bydliště na území České republiky, v obvodu podepsaného soudu, a Česká republika je vázaná shora uvedenou úmluvou, je podepsaný soud pravomocný, ve věci rozhodnout. Co se týče rozhodného práva, soud vycházel, s ohledem na místo vzniku závazku, z čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Z obsahu předmětné úvěrové smlouvy vyplývá, že byla uzavřena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a ustanovení § 104 zákona č. 259/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, a není tak pochyb, že strany si zvolily právo české. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za situace, kdy s tímto postupem oba účastníci konkludentně vyslovili souhlas. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobkyní dne 27. 9. 2019 ve spojení s dokumenty prokazujícími seznam postoupených pohledávek a platebních transakcí soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve spojení s předsmluvními informacemi se podává, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 20. 11. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou 36 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky v jedné splátce ve výši 10 179 Kč, včetně úroků, do 30 dnů od odeslání finančních prostředků, tj. do 20. 12. 2018. Odeslání finanční částky vyplývá z potvrzení o provedené platbě ze dne 20. 11. 2018. V uvedené smlouvě si také strany sjednaly, že v případě prodlení se splácením úvěrů vzniká dlužníku povinnost platit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil jeho výdělkové poměry, z kterých právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zjišťování úvěruschopnosti dlužníka. Platební morálka žalovaného potom vyplývá z výpisu z osobního účtu žalovaného [právnická osoba] Žalovaný byl také vyrozuměn o postoupení pohledávky, a to dopisem ze dne 16. 4. 2020. Žalovanému byla, kromě jiných výzev, dne 25. 9. 2020 zaslána předžalobní výzva k plnění. Poté co soud zhodnotil všechny předložené důkazy podle § 132 o. s. ř. jednotlivě a ve vzájemných souvislostech dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaný daný úvěr čerpal, avšak porušil smluvní podmínky a neuhradil do dohodnutého dne celou částku, respektive na jistiny uhradil pouze 128,50 Kč. Vzhledem k tomu má žalobkyně právo na zaplacení zbytku celé jistiny ve výši 6 871,50 Kč včetně smluvního úroku z prodlení dohodnutého ve smlouvě, který si však ponížila na 9 % ročně z nesplacené jistiny, smluvní pokutu, kterou však kapitalizovala pouze do dne podání žaloby a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Právo žalobkyně se opírá o ustanovení § 2395 a následující o. z. Smluvní pokuta byla sjednána podle § 2048 o. z., a soudem nebyla shledána ve své kapitalizované výši nepřiměřená. Co se týče zákonného úroku z prodlení, soud odkazuje na § 1970 o. z., když výše zákonného úroku z prodlení odpovídá výši upravené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení se sestávají z nákladů právního zastoupení žalobkyně, a to odměny advokáta za řízení před soudem stanovené dle § 7, §8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“) za 2 úkony právní služby ve výši 1 540 Kč za 1 úkon (převzetí a příprava, podání žaloby), 2 režijních paušálů podle § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč za 1 úkon a soudního poplatku ve výši 1000 Kč, tedy celkem z částky 4 680 Kč.