19 C 251/2020-55 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne [datum] domáhal po žalované úhrady částky 400 EUR s příslušenstvím jako náhrady za zpoždění letu žalované [číslo] z [obec] do [obec] dne [datum], které ve smyslu Nařízení Rady (ES) č. 261/2004 přesáhlo tři hodiny. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti němuž žalovaná podala včasný odpor. V následném písemném vyjádření žalovaná učinila nesporným, že žalobcem byl cestujícím na letu [číslo] [číslo] dne [datum] a že tento let byl zpožděn. Tvrdila, že ke zpoždění letu došlo v důsledku mimořádných okolností ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení, které spočívaly v bezpečnostním riziku, neboť někteří cestující, kteří předali žalované na předchozím letu [číslo] [anonymizováno] při odbavení zapsaná zavazadla, která již byla naložena do nákladového prostoru letadla, se nedostavili k odletovému východu a tato zavazadla bylo nutné ztotožnit a vyložit z letadla, což zapříčinilo zpoždění v délce 29 minut. Uváděla, že lety [číslo] [anonymizováno] i navazující předmětný let [číslo] [anonymizováno] byly operovány jedním letounem žalované s registrací OK- NEP. Dle žalované je třeba zpoždění vzniklé v důsledku mimořádných okolností na předchozím letu v délce 29 minut třeba odečíst od celkové délky zpoždění (3 hodiny a 4 minuty), čímž se zpoždění, které lze klást žalované za vinu sníží na 2 hodiny a 35 minut. Z uvedených důvodů žalovaná žádala zamítnutí žaloby jako nedůvodné. V dalším písemném vyjádření (z [datum]) žalovaná zpochybnila tvrzení žalované, že zpoždění předmětného letu žalobce přesáhlo 3 hodiny. Žalobce se dále vyjádřil k tvrzením a argumentaci žalované tak, že plánovaný přílet letu žalobce [číslo] [anonymizováno] do [obec] byl v čase 22:20 hod, ve skutečnosti let přistál v čase 1:34 hod následujícího dne. Žalobce sporoval, že zpoždění letu žalobce bylo způsobeno byť jen zčásti mimořádnými okolnostmi, kterým žalovaná nemohla zabránit, přestože přijala veškerá opatření k jejich odvrácení. Dle žalobce je převzetí zavazadla k přepravě a nutnost jeho vyložení při nedostavení se cestujícího k odbavení běžná komplikace vlastní leteckému provozu. Dle žalobce měla žalovaná s možným výskytem nastalé situace počítat a své prostředky a činnost plánovat tak, aby ke zpoždění nedošlo. Žalobce poukazoval na skutečnost, že let [číslo] [anonymizováno] měl do [obec] přiletět v čase 17:15 hodin, přitom let žalobce [číslo] [anonymizováno] měl z [obec] odlétat v 17:55 hodin. Taková časová„ rezerva“ mezi plánovanými lety je dle žalobce nanejvýš nedostatečná. Dle žalobce žalovaná v daném případě netvrdí, ani neprokazuje, že za účelem odvrácení tvrzené mimořádné okolnosti učinila jakékoli opatření, naopak je zřejmé, že žalovaná k běžným rizikům při plánování letů nepřihlíží a nezajišťuje přiměřené dostatečné rozestupy mezi rotujícími lety téhož letounu. Soud žalobu projednal a rozhodl o ní při jednání dne [datum]. Žalovaná se k jednání, ač řádně předvolána, nedostavila, soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v její nepřítomnosti. Z provedených důkazů soud zjistil níže uvedené skutečnosti: Žalobce jako cestující absolvoval dne [datum] let žalované z [obec] do [obec], číslo letu [číslo] [anonymizováno] a ten měl zpoždění na příletu 3 hodiny 14 minut (prokázáno výpisem údajů z informačního webu Flightstats). Let č. [číslo] [anonymizováno] byl operován stejným letadlem (OK-NEP) jako let [číslo] (prokázáno výpisem ze systému žalované [příjmení]). Plánovaný odlet z [obec] (let [číslo] [anonymizováno]) měl být ve 12:45 UTC, skutečný odlet byl v 16:19 UTC, v [obec] mělo letadlo přistát v 16:15 UTC, přistálo v 19:35 UTC, přičemž 170 minut zpoždění zapříčinily běžné provozní důvody a 29 minut pak vyložení zavazadel z důvodu chybějících pasažérů„ IDENTIFICATION/UNLOADING DUE TO MISSING PAX“ (prokázáno výpisem ze systému žalované [příjmení]). V [obec] měl letoun OK-NEP mezi příletem a odletem pro výstup a nástup pasažérů naplánovaný čas 40 minut, když plánovaný odlet z [obec] (let [číslo] [anonymizováno]) byl v 16:55 UTC, skutečný 20:32 UTC (prokázáno výpisem ze systému žalované [příjmení]). Nebylo sporu o tom, že let [obec] – [obec] je letem v EU delším než 1500 kilometrů. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, soud nemá důvod pochybovat o skutečnostech z nich vyplývajících, když o skutkovém stavu v podstatě nebylo mezi stranami sporu. Závěr o skutkovém stavu je shodný s výše uvedenými skutkovými zjištěními. Po právní stránce posoudil soud uplatněný nárok podle čl. 3 a 5 Nařízení Rady (ES) č. 261/2004, dle čl. 14 preambule tohoto nařízení a judikatury Soudní dvora Evropské unie (dále jen„ SDEU“), podle které mimořádnou okolností je událost, která svou povahou či původem není vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce a vymyká se jeho účinné kontrole. Za situace, kdy nárok jiného cestujícího vyplývající ze shodné skutkové situace (zpoždění téhož letu) byl již pravomocně vyřešen v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 28 C 153/2019 a u Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího sp. zn. 25 Co 158/2020, soud v předmětné věci s odkazem na zásadu předvídatelnosti soudních rozhodnutí (§ 13 o.z.) posoudil po právní stránce věc shodně jako odvolací soud v rozsudku č.j. 25 Co 158/2020-83 ze dne 2. 7. 2020 (dále jen„ rozhodnutí odvolacího soudu“). Odvolací soud ve svém rozhodnutí zdůraznil, že předmětný let byl na příletu opožděn o 194 minut (tj. 3 hodiny 14 minut), protože byl obsluhován strojem, který do místa odletu přiletěl se zpožděním 199 minut, přičemž žalovaná měla mezi plánovaným příletem letu č. [číslo] [anonymizováno] z [obec] a odletem letu [číslo] z [obec] časovou rezervu na přestup lidí 40 minut, ale ve skutečnosti„ výměna pasažérů“ trvala 57 minut. Část zpoždění předchozího letu (29 minut) byla vyvolána tím, že cestující sice odevzdal své zavazadlo k přepravě, ale sám se nenalodil a letecký dopravce proto rozhodl o vyloučení tohoto zavazadla z přepravy z důvodu bezpečnosti. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 261/2004 není letecký dopravce povinen platit náhradu podle článku 7 Nařízení Rady (ES) č. 261/2004, jestliže může prokázat, že zpoždění letu je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Podle bodu 14 preambule stejného nařízení, věty druhé, se tyto mimořádné okolnosti mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz leteckého dopravce. Dle odvolacího soudu„ nezdůvodněné opuštění zavazadla po jeho nalodění a nenastoupení do letadla, které toto zavazadlo přepravuje“, lze považovat za bezpečnostní incident samo o sobě, přičemž odvolací soud toto považuje za skutečnost obecně známou (§ 120 o. s. ř.). Unijní zákonodárce upravil pro případ zrušení letu nebo významného zpoždění, tj. zpoždění o tři hodiny nebo více, povinnosti leteckých dopravců stanovené v čl. 5 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 261/2004 (rozsudek ze dne 23. 10. 2012, Nelson a další, C -581/10 a C -629/10). Podle bodů 14 a 15 preambule, jakož i čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení je letecký dopravce odchylně od prvního odstavce tohoto článku zproštěn povinnosti poskytnout náhradu cestujícím na základě článku 7 Nařízení Rady (ES) č. 261/2004, jestliže může prokázat, že je zrušení nebo zpoždění letu na příletu o tři hodiny nebo více způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 19. 11. 2009, Sturgeon a další, C -402/07 a C -432/07, a ze dne 31. 1. 2013, McDonagh, C -12/11). V tomto ohledu se podle bodu 14 odůvodnění uvedeného nařízení mohou takové okolnosti vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce (viz rozsudek ze dne 22. prosince 2008, Wallentin-Hermann, C -549/07). Uvedené události, jejichž výčet je pouze demonstrativní, představují samy o sobě mimořádné okolnosti, ale pouze to, že mohou takové okolnosti způsobit. Cíle sledované článkem 5 Nařízení Rady (ES) č. 261/2004 jasně vyplývají z prvního a druhého bodu preambule (odůvodnění) uvedeného nařízení, podle nichž by činnost Společenství v oblasti letecké dopravy měla směřovat zejména k zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících a měl by být obecně brán zřetel na požadavky ochrany spotřebitele, neboť zrušení letu způsobuje cestujícím závažné nepohodlí (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek C -344/04). Jak vyplývá z dvanáctého bodu preambule a z článku 5 Nařízení Rady (ES) č. 261/2004, zákonodárce Společenství zamýšlel zmírnit obtíže a nepohodlí způsobené cestujícím zrušením jejich letu tím, že uložil leteckým dopravcům informovat o zrušení letu