28 C 123/2018-92 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 7. 2018 domáhal vydání rozsudku, jak je uvedeno ve shora uvedeném výroku. Žalovaný byl na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (s právními účinky vkladu k [datum]) zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník nebytové jednotky [číslo] (dále jen„ Jednotka“), umístěné v [anonymizováno] PP budovy [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], v obci [obec]. S jednotkou je spojen spoluvlastnický podíl na společných částech domu a na pozemku parc. [číslo] o velikosti id. [číslo]. Dům, ve kterém se Jednotka nachází, byl původně nájemní dům, Jednotka byla kolaudována jako sklep a skutečně se v ní nacházely sklepní kóje a společné rozvody vody a kanalizace. Nový vlastník domu společnost [právnická osoba] kóje reálně zrušil (a tehdejší nájemníky tak připravil o sklepy) a Jednotku nechal prázdnou. Jednotka je přístupná z místnosti o výměře cca [výměra], ve které se nachází hlavní uzávěr vody a plynu, uzávěry k vodovodním stoupačkám, elektrorozvodna pro společné prostory domu a která byla užívána jako úklidová místnost (tato místnost je dále v žalobě uvedena jako„ Rozvodna“). Prohlášením vlastníka budovy ze dne [datum] vymezil vlastník budovy v budově jednotky ve smyslu zákona 72/1994 Sb. Při vymezování jednotek v domě vlastník budovy vymezil prostor bývalých sklepů jako Jednotku – sklad – prostor bez dalšího příslušenství o výměře [výměra]. Plocha Jednotky ale nebyla zaměřena přesně, její skutečná plocha činí [výměra]. Jednotka do doby prodeje zůstala prázdná a stejně jako Rozvodna byla nadále přístupná všem vlastníkům jednotek v domě. Koncem [anonymizováno] [rok] začal žalovaný, bez jakéhokoli oznámení žalobci, realizovat stavební práce, během kterých odvezl z Jednotky odhadem [anonymizována dvě slova] sutě. Jak žalobce zjistil, jednalo se převážně o materiál původní podlahy a podloží pod ní. Žalobce odhaduje, že žalovaný z prázdné Jednotky odvezl asi odhadem [anonymizováno] až [anonymizováno] velkých kontejnerů sutě. Dále žalobce zjistil, že se žalovaný napojil na elektrorozvodnou skříň žalobce (společné prostory). Žalobce zjistil, že žalovaný při stavebních úpravách zasáhl do společných prostor domu a nosných konstrukcí, a to bez toho, aniž by předem získal od žalobce souhlas, bez toho, aniž by zásahy do společných prostor se žalobcem probral, a bez toho, aniž by žalovaný vůbec žalobce o jakýchkoli zásazích do společných prostor a o připojení na společné rozvody informoval. Kromě toho žalovaný žalobci avizoval, že zabírá i místnost sousedící s Jednotkou – Rozvodnu, ze které si žalovaný udělal sklad stavebního materiálu. Dne [datum] v [číslo] proběhlo místní šetření za účasti žalobce, žalovaného a dvou pracovnic stavebního úřadu. Pracovnice stavebního úřadu hned úvodem konstatovaly, že Jednotka byla kolaudována jako sklep (rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] z [datum rozhodnutí]) a vyjádřily podiv nad skutečností, že byla samostatně vymezena jako nebytový prostor – sklad, když k tomuto účelu nebyla nikdy kolaudována, a sklepy musí být součástí společných prostor. Při prohlídce Jednotky vyšlo najevo, že je udělána zcela nová podlaha, které se nachází asi [číslo] cm pod úrovní podlahy sousední místnosti (vyhloubením podlahy žalovaný získal vyšší světlou výšku místností). Dále bylo zjištěno, že probíhá izolace stěn, příprava na vybudování sádrokartonových příček (část příček již stála), že došlo k vybudování nových kanalizačních rozvodů, přípravy na nové toalety a zřejmě odtok ze sprchového koutu a nových rozvodů elektro, a že v Jednotce se nachází revizní šachta ke kanalizační přípojce, revizní otvor k jedné z kanalizačních stoupaček a rozvod tlakové vody. Nachází se zde jednak rozvody k původním bytům v domě, tak i rozvody k bytům postaveným v rámci půdní vestavby. Rozvody vody byly při místním šetření již částečně zastavěny příčkou, přičemž je evidentní, že žalovaný plánuje ponechat celé rozvody za zdí, a tím je znepřístupní. I když byl žalovaný informován, že Rozvodna není součástí Jednotky, dne [datum] žalovaný oznámil žalobci, že vymění klíče u Rozvodny s tím, že jeden klíč v zapečetěné obálce předá žalobci, a to výlučně pro případ nouze. V prohlášení vlastníka je přitom Jednotka vymezena (neplatně) jako jedna místnost, bez příslušenství, o podlahové ploše [výměra]. Žalobce nechal sklepní prostory zaměřit. Prostor bývalých sklepů (vymezený jako Jednotka) měří [výměra], Rozvodna [výměra]. Je zcela evidentní, že Rozvodna nikdy netvořila a ani netvoří součást Jednotky. Ani Jednotka, ani Rozvodna, nemohly být nikdy platně vymezeny jako samostatná jednotka coby věc v právním smyslu. 2. Žalovaný nárok odmítl jako nedůvodný, uvedl, že žalobce nikdy nebyl vlastníkem uvedené jednotky či její části, naopak z dokumentů založených v katastru nemovitostí vyplývá, že vlastníkem je žalovaný. Žalobce se pokouší žalovaného nezákonně zbavit jeho vlastnického práva. Prostor, který žalobce označuje jako rozvodna, je součástí Jednotky, která je tak vymezena v Katastru nemovitostí, není součástí společných částí domu. Jednotka byla vymezena (přesným půdorysem) jako oddělený prostor a předmět vlastnického práva již v prohlášení vlastníka v roce [rok], kdy byla vlastníkem celého domu společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní vlastník“). Ještě před založením žalobce (v roce [rok]) již byla Jednotka ve vlastnictví Původního vlastníka a žalobce (ani nikdo jiný z domu) ji nijak neužíval. Vlastnictví Jednotky, právními předchůdci žalovaného, bylo potvrzeno také v rámci smlouvy o výstavbě ze dne [datum]. I zde je celá Jednotka vymezená přesným půdorysem (včetně údajné rozvodny), je zde vedená jako nebytový prostor, který má individuálně určeného vlastníka. Tuto smlouvu o výstavbě podepsali všichni vlastníci a její obsah je žalobci znám. I v tomto dokumentu má celá Jednotka vlastníka a žádná její část není určena k užívání žalobci či jako společná část domu. Současně ani tento dokument neobsahuje žádnou zmínku o jakékoliv„ rozvodně“. Přítomnost technologií totiž neznamená, že by mohl kdokoliv omezovat či vylučovat vlastnické právo vlastníka takové jednotky. Pouze tyto technologie jsou součástí společných částí domu, ne jednotky nebo jejich části. Žalobce nemá žádný relevantní právní titul, ze kterého by mohl usuzovat, že se Jednotka stala společnou částí domu. Naopak všichni vlastníci podepsali dne [datum] smlouvu o výstavbě, kde byla Jednotka jako celek opět určena do vlastnictví právního předchůdce žalovaného (tedy včetně údajné rozvodny). 3. Soud nejprve zkoumal otázku své pravomoci a příslušnosti ve věci rozhodnout, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace. Vztahy s Ruskou federací byly upraveny smlouvou č. 95/1983 Sb., avšak co se týče rušení držby, smlouva toto nijak neupravuje. Proto soud aplikoval zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním č. 91/2012 Sb., ustanovení § 68, které stanoví, že rozhodovat o právech k nemovitým věcem, které jsou na území České republiky, přísluší výlučně českým soudům nebo jiným příslušným českým orgánům veřejné moci, a tím odkazuje na obecná ustanovení o pravomoci a příslušnosti občanského soudního řádu. Co se týče právního řádu, soud aplikoval právo české, a to s odvoláním na § 101, věta první, zákona č. 91/2012 Sb., dle kterého mimosmluvní závazkové poměry vznikající z narušení soukromí a osobnostních práv včetně pomluvy se řídí právem státu, ve kterém k narušení došlo. 4. Z Notářského zápisu ze dne [datum] sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], kterým bylo osvědčeno přijetí stanov, a z těchto stanov soud zjistil, že žalobce je právnickou osobou vzniklou na základě zák. č. 72/1994 Sb., která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu [adresa], postaveného na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], v obci [obec], popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu zákona o vlastnictví bytů a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám a které je oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění povinností uložených vlastníkům jednotek k tomu příslušným orgánem společenství podle zákona o vlastnictví bytů. 5. Dále se soud zabýval otázkou, zda má žalobce naléhavý právní zájem na určení neplatnosti prohlášení vlastníka a na určení vlastnictví. 6. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. 2. 1971 sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný pod č.. 17 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1972). Vyslovený předpoklad však nelze chápat všeobecně. Prokáže-li žalobce, že